Dopis mámě

Odpustit nedokážu. Pocity se zdají příliš těžké. Co vlastně cítím?

12:42
Iveta Vitková

Iveta Vitková
Psychoterapeutka

13. 12. 2024

Odpuštění často vnímáme jako klíč k vnitřnímu míru – akt, který nám umožňuje propustit bolest a křivdy, ať už jde o druhé, nebo o nás samotné. Je to užitečný, byť náročný proces, který vyžaduje čas a odvahu. Mnohdy se nám však může zdát nereálný. Ale co když existuje i jiné řešení? Se svolením mé klientky Anny bych se s vámi ráda podělila o dopis, který napsala své mámě v rámci naší terapie.

O tomto cvičení jste možná už slyšeli: napsat druhému dopis, ve kterém si bez cenzury dovolíme říct vše, co by jinak nebylo možné. To hezké, ale i to bolestné. Smyslem je uvědomit si, co doopravdy cítíme, ale často skrýváme pod vrstvou společenských norem. Sáhnout si tam, kam se bojíme jen podívat, a doslova vytáhnout na světlo myšlenky, pocity, slova a věty, které se mohou zdát nepřípustné. Jedině tak je můžeme vidět, pochopit a uzdravit.

Odemknout celý web

od 104 Kč měsíčně

Články k poslechu

Tichý konec

Někdy vztah zvláštně vyšumí. Druhý se vytratí – bez hádek, bez vysvětlení.

11 min

Přeučený introvert

Potřebuje umět dvě věci: vylézt z ulity a zase se do ní vrátit.

9 min

Konec vztahu jinak

Po rozchodu bychom se prý měli citově odpojit. Čím nám tento mýtus škodí?

14 min

Nemusíš se rozvíjet

Příliš mnoho psychologie vám může škodit. Nebo vašemu vztahu.

12 min

Hlad po přijetí

Co když se staré rány ozvou u lahve vína? Naučte se rozlišovat, odkud touha pramení.

12 min

13. 12. 2024

Načítá se...
Načítá se...
Načítá se...

Nejlépe hodnocené články

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.