Dopis mámě

Odpustit nedokážu. Pocity se zdají příliš těžké. Co vlastně cítím?

12:42
Iveta Vitková

Iveta Vitková
Psychoterapeutka

13. 12. 2024

Odpuštění často vnímáme jako klíč k vnitřnímu míru – akt, který nám umožňuje propustit bolest a křivdy, ať už jde o druhé, nebo o nás samotné. Je to užitečný, byť náročný proces, který vyžaduje čas a odvahu. Mnohdy se nám však může zdát nereálný. Ale co když existuje i jiné řešení? Se svolením mé klientky Anny bych se s vámi ráda podělila o dopis, který napsala své mámě v rámci naší terapie.

O tomto cvičení jste možná už slyšeli: napsat druhému dopis, ve kterém si bez cenzury dovolíme říct vše, co by jinak nebylo možné. To hezké, ale i to bolestné. Smyslem je uvědomit si, co doopravdy cítíme, ale často skrýváme pod vrstvou společenských norem. Sáhnout si tam, kam se bojíme jen podívat, a doslova vytáhnout na světlo myšlenky, pocity, slova a věty, které se mohou zdát nepřípustné. Jedině tak je můžeme vidět, pochopit a uzdravit.

Články k poslechu

TátaMáma

Děti potřebují péči i podporu v tom, aby byly samostatné. Je důležité, jak se rodiče …

10 min

Nezralý partner

Důvěra se ve vztahu rodí ze svobody, ne ze závislosti.

8 min

Jak zabít naději?

Nechce mě. Jak se odpoutat od představy, že se to třeba někdy změní?

19 min

Síla duše

Co nám umožňuje odpoutat se od těžkostí, které nás potkaly, a znovu vzlétnout?

15 min

Vyhasínání

Láska definitivně končí teprve ve chvíli, kdy se dokážeme vzdát i své bolesti.

10 min

13. 12. 2024

Načítá se...
Načítá se...
Načítá se...

Nejlépe hodnocené články

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.