11. 2. 2019
Představme si matku (či jinou primární pečující osobu), která chce být naprosto dokonalá. Na tom není vůbec nic špatného: chce pro své dítě jen to nejlepší, chce, aby bylo zdravé, mělo se dobře, nic mu nechybělo, bylo spokojené. Také aby dobře prospívalo a nic ho netrápilo. Dítě je pro ni vším, celým jejím světem. Věnuje mu veškerý svůj čas a energii, což může být mnohdy vyčerpávající – a to nejen pro matku samotnou, ale i pro dítě. Pozornost je zcela upřena směrem k němu. Snaha dát dítěti to nejlepší, která se může zdát přirozená a logická, může na dítě působit jinak, než rodiče v dobrém a čistém úmyslu zamýšlí a následně také činí.
Pro matku prvorodičku představuje příchod miminka obrovskou změnu. Najednou je tu nová bytost, která je naprosto bezbranná, závislá a neschopná se o sebe postarat. Je to velmi náročná situace a velká zodpovědnost. Nikdo nemá patent na to, jak je to správně a jak by to mělo ideálně vypadat. Většina z nás chce být dobrým rodičem, možná i nejlepším a dokonalým rodičem, ať už to pro každého znamená cokoliv a představuje si pod tím to své. Bohužel touha po dokonalosti může přinášet jiné výsledky, než očekáváme.
Odemknout celý web
od 104 Kč měsíčně
Přihlásit se
už mám předplatné
Odebírat newsletter
zdarma hlavní myšlenky z nových článků
Odesláno, díky!
newsletter posíláme jednou týdně