30. 3. 2026
Třeba toužíme po člověku, který se nás sotva jen dotkl, pověděl pár vět o sobě. Známe jej skrze práci, školu, kamarády, skrze potkání se v metru, na zastávce. Přesto – ta blízkost… Zamilovanost udělá něco za nás, čistě biochemicky, to všichni známe. Tento článek bude z trochu jiného úhlu: Kým se pro nás stává člověk, do kterého se zamilujeme? Kým pro nás v tuto chvíli, v tento životní moment je? Koho představuje?
Je pro nás druhý nadějí na blízkost a porozumění? Pečujícím otcem, který nikdy nebyl? Vlídností mateřské náruče? Vášní, kterou v životě postrádáme? Únikem od nepohody, neporozumění, bolesti? Je předobrazem odvahy, kterou bychom si přáli mít? Je dobrodružstvím, úkrytem před vším špatným, svobodou? Kým se pro nás stává ten či ta, kvůli kterým je těžké usnout, vracet se k nudným povinnostem a někdy i k našim stálým vztahům?