Nejspíš nikdo nebude rozporovat důležitost odpočinku. Většina z nás bude ochotná i přiznat, že plnohodnotný odpočinek je zcela nezbytný. Že to je něco, bez čeho se neobejdeme. Umíme si ho ale i s tímto vědomím opravdu dopřát? Dostatečně často, v patřičné délce a kvalitě? A tak, jak zrovna potřebujeme?
Věcí, o jejichž prospěšnosti nikdo nepochybuje, je spousta – pohyb, zdravá strava, dostatek spánku. Všichni víme, co „by se mělo“, ale praxe už je horší. Vždycky máme v zásobě nějaký argument, proč to teď zrovna nejde, a uklidňujeme se myšlenkami, jak to napravíme zítra, za týden nebo o dovolené (kterou si pak třeba ani nevezmeme).