Jak se vyznat v zástupech guru, léčitelů, učitelů, terapeutů, koučů, lektorů, seminářů, kurzů, výcviků, terapií? Jak rozpoznat skutečnou moudrost od iluze moudrosti umně maskované sebevědomím, charismatem a hezky znějícími instatními hlubokými pravdami?
Téma spirituálního zanedbání, které jsem popsal v článku Omyly pozitivních lidiček, se mi stále občas vrací. Potkávám lidi, u nichž tento jev vcelku zřetelně vnímám – a většinou zanechávám bez komentářů. Pak se na mne ovšem někteří obrací s dotazy. Jako tuhle jistá paní či slečna, která chtěla znát názor na jakéhosi pana XY a jeho učení.
Nejde ale až tak o jednoho konkrétního samozvaného proroka, ale spíše obecně o orientaci v džungli hledačů absolutna. Jak se v nich vyznat? To je obtížná otázka a potýkal se s ní i sám Buddha.
Zdravý úsudek
Přišli za ním obyvatelé jednoho města zmatení množstvím učitelů hlásajících často protichůdné nauky. Věru, starověká Indie se v něčem nelišila od dnešní doby. Buddhova odpověď je charakteristická tím, že nepředkládá žádnou univerzální pravdu, ale naopak apeluje na schopnost rozlišování a moudrost, která nelpí na žádných zdánlivých předpokladech a jistotách.
Potřebujeme většinou spoustu vlastních zkušeností a často i bolestných, abychom rozpoznali, kde je v té kupě sena příslovečná jehla.
Je to odpověď, kterou je vhodné si připomenout, když sami stojíme v podobných situacích. "Vskutku, Kálámové, máte proč pochybovat a být nejistí. Nejistota ve vás vznikla ve věci, ve které je třeba pochybovat. Pohleďte, Kálámové, nespoléhejte:
- na to, co jste získali opakovaným slyšením
- na tradici
- na legendy
- na to, co je dáno v písmech
- na teoretické spekulace
- na samozřejmě přijímané pravdy
- na uvážení zdánlivého stavu věcí
- na to, že se nějaký názor shoduje s vašimi představami
- na něčí přesvědčovací schopnosti
- na to, že je někdo asketa
Je to v pravdě revoluční výzva, když si uvědomíme, jakým způsobem sami nevědomky, bez velkého zvažování, přejímáme často naprosto automaticky a slepě názory, pravdy, pravidla.
Buddha nás vyzývá k totální otevřenosti, uvolnění veškerých přednastavení a konceptů – zkrátka abychom dokázali přistupovat k novým naukám (a obecně ke všemu pro nás novému) s čistou myslí a s rozvahou. V suttě poté Buddha apeluje na moudrost, dá se říci na zdravý selský (rozumějme přirozený) rozum tázajících se, když ti přece sami vědí, co je prospěšné a co nikoli.
Duchovní hry, které hrajeme
Není to samozřejmě žádný jasný návod, je to prostě o tom, abychom používali stejně svou intuici jako rozum, kritické myšlení a moudré rozvažování. Sám můžu říci, že potřebujeme většinou spoustu vlastních zkušeností a často i bolestných, abychom rozpoznali, kde je v té kupě sena příslovečná jehla.
O těch opravdu moudrých a nebojím se říci i realizovaných v hledačském mainstreamu většinou vůbec neuslyšíte.
Často jsou to lidé, kteří se neprezentují přes internet ani skrz barevné letáčky slibující během víkendu vskutku fantastické věci. O těch opravdu moudrých a nebojím se říci i realizovaných v hledačském mainstreamu většinou vůbec neuslyšíte. Charakterističtí také bývají tím, že když už učí, tak to nebývá byznys. Tedy pokud nejsou přímo oficiálními psychoterapeuty, čili je to chléb náročný vezdejší.
Stejně jako „svět konzumu“ nás láká svými barevnými reklamami na věci, které z 99 % vůbec k životu nepotřebujeme, obdobně je to ve světě hledačů pravdy, pochopení, absolutna, osvícení, sebe sama, smyslu života, celistvosti, osvobození, štěstí či jak Tomu říkáme. 99 % procent věcí – tedy kurzů, seminářů, terapií, znalostí, zážitků k Tomu vlastně nepotřebujeme.
Používání spirituality jakožto úžasného vehiklu pro cestu životem je tak svůdné. A navíc i vcelku módní. A proč ne. Enjoy spiritual games.
Ale ruku na srdce. Opravdu po Tom tak toužíme? Mnohost je tak fascinující. Energie, čakry, kláštery, zen, vonné tyčinky, šamani v pralesích, Indiáni na pláních, lámové v Himalájích, vousatí swámí ve žlutých róbách na břehu Gangy ve Varánásí, mystika, alchymie, reiki, půst, aura, andělé, ženské skupiny, astrální světy, cesta do podsvětí, lucidní snění, magie, tantra, mantra, jantra, jóga, cesta za vizí, ayahuasca, holotropní dýchání, rodinné konstelace, bylinky, křišťály, klystýry, urinoterapie, nirvána, samsára, pranajáma, Šiva, Šakti, Ježíš, Kršna, Ashtar Šeran, Ole Nydahl, transformace vědomí, nevědomí, nadvědomí, konopí, matka Země, Jung, Grof, Psychologie.cz :-)
Používání spirituality jakožto úžasného vehiklu pro cestu životem je tak svůdné. A navíc i vcelku módní. A proč ne. Enjoy spiritual games. Opravdu, bez ironie. Ten výčet výše neznamená podceňování uvedeného, chraň Buddha! Duchovní hry považuji za ty smysluplnější v té naší velké hře. V našem životě.
A pokud by se někdo zajímal, co je tedy skutečně třeba, když to skutečně myslíme vážně, co tedy vlastně stačí? S inspirací v zenovém příběhu je možné říct, že stačí tyto dvě a právě tyto: plná pozornost a soucit.
