18. 2. 2025
„Proč tady na tom světě jsem? K čemu to je? Nic mě nebaví. Co se to se mnou děje, co mi je?“ Takové pocity prožívá naše dvacetiletá čtenářka Sunny a možná je znáte i vy. Nic vás nebaví, zdá se vám, že všechno, co děláte, je vlastně zbytečné. Říkáte si, proč se vůbec snažit, když to stejně jednou skončí? Nevíte, o čem si s lidmi povídat – všechno jde jedním uchem dovnitř, druhým ven a vy cítíte prázdnotu a nudu. Když jste sami, prázdnota přetrvává. Nevíte, co se sebou, jak se jí zbavit.
Podobné pocity často pramení z vnitřních rozporů. Odmala slyšíme příkazy, zákazy, pravidla. Dítě se učí chápat svět očima rodičů, přizpůsobovat se, osvojovat si společenská pravidla. Často se naučíme automaticky dělat, a dokonce i zažívat věci, které nekorespondují s naší vnitřní podstatou.
Pokračovat ve čtení
Odemknout článek e-mailem
zdarma pouze tento článek.
Skvělé, článek je odemčen.
Odkaz jsme vám poslali na e-mail.
Odemknout celý web
od 104 Kč měsíčně
Přihlásit se
už mám předplatné