Emoce v bezpečí

V kontaktu s tělem se učíme být vnímaví a pozorní i ke svému nitru.

8:04
Simona Dosedělová

Simona Dosedělová
Psychologie.cz

9. 12. 2019

Z audiobooku: Zeptej se těla
Když mluvíme nebo přemýšlíme o svém těle, většinou používáme kategorii „to“, „ono“ – jako by to bylo něco, co nejsme my, ale co nám patří, co nám má sloužit. O svém těle přemýšlíme spíš ve smyslu vlastnictví než bytí. Zvláštní, nemyslíte? Pojďme si ukázat, jakou kvalitu nám může do života přinést, když toto vnímání změníme.

Mám pocit, že nejvíc nás s naším tělem sbližuje bolest. Bolest je velmi osobní. Když přijde, najednou jsem to já, kdo ji cítí, ne mé tělo. Nikdo jiný mou bolest necítí se mnou a tak jako já. Já jsem jediný, kdo může svou bolest přijímat a vyrovnávat se s ní.

Tento článek si mohou přečíst jen naši předplatitelé.

Chcete-li pokračovat ve čtení a otevřít si přístup k veškerému obsahu Psychologie.cz, pořiďte si předplatné.

Chci předplatné
Už máte předplatné? Přihlaste se.

Články k poslechu

Od všeho utéct

Péče o děti vytahuje na povrch stíny z naší minulosti. Jak se s nimi vypořádat?

13 min

Jak opouštět své sny

Všechno už v životě nestihnete. Nemá smysl rvát to silou. Učme se pouštět.

12 min

Čtení pocitů

Přestaňte své prožitky rozebírat. Naslouchání signálům z nitra vypadá jinak.

7 min

Panovačné dítě

Děti si potřebují osahat svou sílu. A poznat, kde jsou její hranice.

13 min

Jsem nejhorší

Srovnávat se neustále s okolím našemu sebevědomí nepomáhá. Co tedy?

12 min

9. 12. 2019

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.