Téma k poslechu: Co se životem
Vyberte si své téma Předplatné
Foto: Thinkstock.com

Hádky, hádky, hádky

Rodinu ničí časté hádky. Co se dá dělat, když partner trvá na tom, že chyba je jen ve vás?

Marta Helingerová

Marta Helingerová

25. 7. 2011



„Prosím o radu, jak zvládat hádky s manželkou,“ napsal nám do rubriky Příběhy čtenářů Martin. „Máme i po dvanácti letech pěkný vztah, ale od začátku ho provází velmi nepříjemné hádky. Poprvé to zaskřípalo už v prvním měsíci soužití, po půl roce jsme se kvůli tomu rozešli, ale po pár dnech se k sobě vrátili – vždyť se strašně milujeme a ty hádky se naučíme zvládat.“

„Bohužel, nelepší se to,“ pokračuje Martin. „Naopak jsou období, kdy je to velice zlé. Já jsem přesvědčený, že průběh a důvod je následující:



1. Manželka má špatnou náladu, začne do mě „rejt“, případně nasupeně mlčí.

2. Já se snažím trpělivě reagovat (nebo nereagovat), nenechat se vytočit, vysvětluju, uklidňuju, prosím, aby toho nechala, případně pod nějakou záminkou vyklízím pole, jak mi poradil jeden psycholog.

3. Manželka ovšem reje dál, případně přestane mluvit a tváří se znechuceně, trvá to hodiny i dny, stupňuje se to.

4. V jednu chvíli dojde k situaci, kdy já vybuchnu, začnu zuřit.

5. Příšerně se pohádáme, zazní strašná slova. Dřív to končilo obejmutím, dnes rezignací, po pár dnech děláme, že se to nestalo.

Můj výbuch, tedy bod číslo čtyři, manželka vnímá jako prvotní agresi, která vyvolala hádku. Berou to tak i děti, že táta je bohužel takhle vznětlivý. Manželka odmítá můj názor, že jsme na to dva, že bychom měli oba pracovat na vylepšení komunikace, že to má vždy stejný průběh a že by bylo asi fajn, kdyby ona také dala pozor na některé kritické momenty.

Trvá na tom, že já nemám právo ji zatahovat do mého problému se sebeovládáním. Dokonce to prý probrala s psycholožkou: ta jí řekla, že jsem asi nějak zakomplexovaný, když neustojím běžnou komunikaci a všechno beru osobně. Já se ale obávám, že ta intenzita prudy, kterou musím snést, by rozhodila každého normálního muže. Možná toho po těch letech snesu víc než kdokoli jiný.



Moje otázka: Je pravda, že mám tuto věc řešit sám za sebe, naučit se ovládat a nebrat věci osobně? Nebo mohu požadovat, aby na sobě zapracovala i manželka? Pokud ano, jak to mám udělat? Poslední nechutná hádka totiž vznikla právě proto, že jsem navrhl, abychom se pokusili SPOLEČNĚ zvládnout tento NÁŠ letitý problém. Reakce: problém je prý MŮJ a řešit si ho mám SÁM.“

Zdravá a nezdravá hádka

Martinův dotaz se týká hádek, fenoménu objevujícího se v komunikaci v mezilidských vztazích, se kterým máme zkušenost všichni. Na Martinově příběhu se pokusím téma hádek v partnerských vztazích rozvést obecněji a nabídnu jednu osvědčenou strategii, jak s hádkami nakládat.

Při hádce na sebe křičíme, říkáme si nepěkné věci, oddalujeme se od sebe. Vidíme druhého jako někoho, kdo nám ubližuje, činí příkoří. Říkáme si zraňující slova. Dovolte mi obraz:

Hádka, která vámi oběma otřese, může způsobit trhlinky, kde se bude usazovat emoční jed. Opakující se hádky přinášejí nebezpečí. Emoční jed, který zaplní trhlinky způsobené rozepřemi, na sebe může navázat další negativní emoce. Emoce se snažíme nějak uchopit, vysvětlit, zařadit. Začne pracovat mysl, hledáme viníka a vytváříme si negativní přesvědčení, která nás od partnera ještě více vzdalují. A tady je křižovatka.

Zdravá hádka pročistí vzduch, leccos si vyříkáme, na něco přijdeme – o sobě i o druhém. Odneseme si poznání, jak příště lépe a včas komunikovat. Často si uvědomíme, že jsme druhému křivdili, na počátku bylo nedorozumění.

Váš výbuch vzteku lze pochopit jako agresivní obranu proti dlouhotrvajícímu rýpání a pobytu v nezdravé emoční atmosféře.

Může dojít až ke katarznímu poznání, že zranění, které jsme utrpěli od partnera, zažívá i partner. Nechceme to už zažít. Když vidíme, že i partnera mrzí, co se stalo, naše zranění se zhojí. Jako by po hádce nastal nový začátek, je to příležitost pokračovat jinak. Změna může nastat uvnitř, ve vztahu pak chceme pokračovat s respektem a pochopením jinakosti partnera.

Martine, hádky, které ve vašem vztahu zažíváte a které jsou dlouhodobě bez společného řešení, nelze považovat za zdravé. Opakující se hádky mohou mít devastující vliv na psychiku jednoho či obou partnerů a na kvalitu vztahu.

Vaše vysvětlování, domlouvání a pokusy manželku uklidnit selhávají. Pokud vydržíte hodiny a dny, kdy na vás manželka směruje projevy své duševní nepohody, případně vás trestá mlčením, máte velkou trpělivost. Otázka je, co ji živí, případně, co vám bere.

Typický vznětlivý člověk by zřejmě vyletěl daleko dřív. Váš výbuch vzteku lze pochopit jako agresivní obranu proti dlouhotrvajícímu rýpání a pobytu v nezdravé emoční atmosféře.

Ke zvládnutí hádek ve vašem vztahu je zapotřebí úsilí vás obou. Přinejmenším shody na průběhu hádek.

Druhý zajde tak daleko, jak mu dovolíme

Pokud vyklidíte pole, je to pod záminkou. Něco vám brání být otevřený a odejít včas ze situace, kdy víte, že dojde k hádce. Nezapomínejme, že druhý zajde tak daleko, jak my mu dovolíme.

Pro vaši manželku hádka začíná až bodem 4, tedy vaším výbuchem. Jak tuto skutečnost vnímáte? Martine, zkuste požádat manželku, aby popsala průběh hádek ona.

Pokud bude trvat na tom, že hádky začínají vaším výbuchem vzteku, jde o zásadní potvrzení faktu, že každý máte zcela jiné nastavení vnímání druhého a toho, co se mezi vámi děje. Jste sice spolu, ale každý úplně jinde. Ke zvládnutí hádek ve vašem vztahu je zapotřebí úsilí vás obou. Přinejmenším shody na průběhu hádek.

Bude-li ochotná se poctivě tímto zabývat, měl by být zřejmý původ jejích špatných nálad. Je jejich zdrojem aktuální situace? Skrytý, dlouhotrvající problém ve vašem vztahu? Vaše osoba či vaše jednání? Její nespokojenost se sebou, se svým životem? Potřebuje ventilovat nahromaděné napětí? Těmto okruhům se budu věnovat podrobněji.

Vidíme opravdu svého partnera, nebo jeho ideální obraz?

Špatná nálada jednoho z partnerů, která spouští komunikaci ústící v hádku, může mít příčinu v dlouhotrvajícím problému ve vztahu. Do situační hádky se tak dostává ještě energie z podloží, tedy frustrace nad neřešeným problémem. V hádce se řeší zástupný problém a vyvolaný konflikt tak může být pokusem o jeho vyřešení.

Partnerce vadí něco na vás. Vy a váš partner jste takoví, jací jste. Tato prostá pravda vysvětluje příčinu mnoha neshod, ale jak byste na tuto otázku odpověděli?

V manželských poradnách se používá Learyho osobnostní dotazník, ze kterého lze zjistit, jak vidíte partnera či sebe. Když pak výsledek porovnáte s tím, jak se vidí on/ona, možná budete překvapeni. Jako by vám vyšel profil několika různých lidí.

Pokud partnera nevidíme, jaký je, pravděpodobně se nám do vnímání vkrádá ještě obraz ideálního partnera. Pokud nevidíme pravdivě sami sebe, uplatňujeme tento mechanismus i ve vztahu k vlastní osobě.

Obvyklé spouštěče hádek

Hádka může představovat nekalý způsob, jak si dokázat, že máme moc. Obzvlášť když si domů přineseme konflikt z práce nebo se cítíme slabí vůči požadavkům našich blízkých, kterým ustupujeme proti své vůli (přání rodičů, sourozence), případně jsme si do vztahu přinesli neuzavřený konflikt z minulosti.

Máme pocit, že když ustoupíme, oslabí se naše pozice. Pokud se vůči partnerovi cítíme silnější, v hádce s ním se naskytne šance vyhrát konflikt, který jsme nevyhráli jinde. Taková podvědomá snaha o vyrovnání skóre brzdí přijetí partnerova názoru/řešení či jakéhokoliv kompromisu. Je to nefér vůči osobám, na které jsme konflikt přenesli.

Dalším spouštěčem může být okolnost, že v řeči partnera slyšíme něco navíc, co tam není (tedy pokud tam náš partner opravdu nevložil nějakou skrytou, ironickou narážku). Na vině může být naše zacyklenost v prožívání daná negativní zkušeností z minulosti, komunikační vzorec z minulého vztahu či z původní rodiny.

Určitý typ hádek spouští potřeba ventilovat nahromaděné napětí, potřeba zbavit se stresu. Ohnisko hádky je pohyblivé. Spouštěčem může být něco, co by za jiných okolností nechalo osobu, která se potřebuje pohádat, aby se zbavila stresu, v klidu.

V neposlední řadě může být důvodem hádek vrozená vlastnost: jeden či oba partneři disponují rysem osobnosti, který má drama v oblibě. Hysterickým rysem může být vybavena osobnost ženy i muže.

Jeden z partnerů nemůže nést na svých bedrech problémy, které vyplývají z partnerského soužití.

Na řešení musí být dva

Martine, vypadá to, že hádky ve vašem vztahu řešíte každý za sebe, oba jste v minulosti navštívili psychologa. Pro vaši manželku je případ uzavřen, je to jen a jen váš problém.

Může to znít triviálně, ale na vztah jsou dva. Jeden z partnerů nemůže nést na svých bedrech problémy, které vyplývají z partnerského soužití. Chtějí-li oba láskyplný fungující vztah, musí jej společně budovat. Objevují-li se v soužití časté rozepře, jejich řešení se týká obou partnerů. 

Oba musí chtít, aby hádky jejich vztah neotrávily, a této hrozbě čelit společně. Oba musí zapojit svoji vůli dohodnout se a společně řešit situace, které s sebou vztah a život přináší.

Martine, zasloužíte obdiv za úsilí a snahu, které věnujete vašemu problému. Máte na průběh hádky náhled. Vytrvalé odmítání vaší manželky řešit váš společný problém je pro vás jistě náročné, jako byste řešil dvojí problém. Hádky samotné a neochotu vaší paní spolupracovat.

Vaše tolerance manželčiných výlevů je vysoká, v skrytu doufáte, že manželka to ocení, uklidní se a přestane s rýpáním. Je tomu bohužel naopak. Zdá se, že vaše manželka hádky z nějakého důvodu potřebuje. Vaše jednání jí vyhovuje, protože ustupujete, evidentně se hádat nechcete a posléze reagujete vyhroceně. 

Chcete-li respekt druhého, musíte ho mít na prvním místě sám k sobě.

Jak začít u sebe

Martine, pokud bude vaše partnerka vytrvale odmítat snahy o řešení společného problému, opakujících se hádek, a chcete-li nějakou změnu, začněte tedy u sebe. Můžete otevřeně odmítnout rýpání manželky a nebýt tak objektem, na kterém si může vybít špatnou náladu.

Pokud se rozhodnete vyklidit pole, sdělte důvod, proč tak činíte. Rovněž můžete vytěžit z „rady“, které se vám ze strany manželky dostalo. Pracujte na svém sebevědomí, ujasněte si, jaké jednání vám vyhovuje a jaké už ne.

Nastavte si hranice, kdy je pro vás konflikt únosný a kdy se už nachází na hranici, jejímž překročením by trpěla vaše sebeúcta. Chcete-li respekt druhého, musíte ho mít na prvním místě sám k sobě.

Přeji, abyste si udržel pocit zdravého sebevědomí a nenechal si ho vzít.

Konstruktivní hádka

Využívejte celý web.

Předplatné

Pokud máte pěkný vztah, který chcete zachovat, ale nechcete, aby jej narušovaly hádky, které nelze označit jako zdravé, vyzkoušejte např. metodu konstruktivní hádky.

Psychologové přišli s vynalézavým způsobem, jak se pohádat, aby při tom neutrpěl partnerský vztah. Hádka musí mít strukturu a svá pravidla. Zde jsou:

  • Řešíme jen aktuální problém.
  • Domluvíme se, kdy a kde se budeme hádat.
  • Nevytahujeme věci z minulosti.
  • Vyslechneme se. Vysvětlíme druhému, jak na nás jeho chování působilo, ventilujeme svoje pocity.
  • Nepřerušujeme se.
  • Nepoužíváme vulgarismy, poznámky, které by mohly zranit nebo urazit druhého.
  • Nezobecňujeme.
  • Neodcházíme dřív, než se dospěje ke shodě.
  • Je zakázáno citově druhého vydírat, vyhrožovat rozchodem nebo sebevraždou.

Řešením může být kompromis nebo návrh jednoho z partnerů. Někdy nám problém zůstane otevřený, protože ani pro jednoho z partnerů není přijatelné ustoupit a kompromis není možný. Prozatím.

Pokud budete odhodlaní spolu vydržet a vědomi si nebezpečí, které hádka pro vztah znamená (tedy rozlití emočního jedu, který může zaplnit trhlinky, kde budou klíčit další negativní emoce a z nich vytvořená přesvědčení, jež mohou vztah otrávit natolik, že skončí), tak budete podstupovat konstruktivní hádku až do té doby, dokud nepřijdete na vyústění přijatelné pro vás oba.

Diskuse 0