10. 7. 2020
Mnoho lidí se domnívá, že sebeovládání znamená popírání emocí, jejich potlačování nebo předstírání, že se nás nic nedotklo. „Je potřeba za všech okolností nasadit kamennou tvář. Potom budeme silní a nic se nás nedotkne.“ Tak to rozhodně není. Spíš ublížíme sami sobě, protože emoce se promítají do těla. Situace se nás budou dotýkat pořád – jde jen o to, jestli ony ovládnou nás, nebo my je. A pokud ony nás, tak na jak dlouho.
Z emočního deníku paní X: Měli mě v práci povýšit. Čekala jsem na to celý rok. Přišla jsem k šéfovi na pohovor a on mi řekl: „Musíte počkat ještě půl roku, protože…“ Už to ani nestihl doříct. Zatemnilo se mi před očima, vyhrkly mi slzy, skočila jsem mu do řeči a téměř vykřikla: „Víte co? Nechte si to povýšení, dávám výpověď!“ Večer jsem vše probrala v klidu s manželem a fakt jsem se cítila trapně za své chování. Měla jsem říct…“
Tento článek si mohou přečíst jen naši předplatitelé.
Chcete-li pokračovat ve čtení a otevřít si přístup k veškerému obsahu Psychologie.cz, pořiďte si předplatné.
Chci předplatné