6. 8. 2024
„Ženy jsou jako knoflíky – drží věci pohromadě.“ Nedávno mi tuto větu řekla jedna žena, matka dvou dětí, o které se stará sama. Její maminka je nemocná, a tak jí poskytuje péči. Jezdí s ní k doktorům, zařizuje úřady, banku, nákupy. Chodí do práce, mnohdy i fyzicky náročné. Často ji bolí tělo únavou. Sama ale prohlašuje: „Já si nemoc nemůžu dovolit. Musím fungovat. Musím tady pro ostatní být.“ Dnešní článek bude věnovaný statečným duším, které drží a myslí na druhé víc než na sebe. Přečíst by si ho měli také jejich blízcí.
Bětka pečuje o svoji maminku. Po práci na úřadě doslova běží k ní. Její matka totiž odmítá pomoc od „cizích lidí“. Jakákoliv pečovatelská služba je nemyslitelná. Bětka se stará o nákupy, doktory, úřady. Manžel na ni tlačí, ať se na matku vykašle, cítí se upozaděný. Děti to nejspíše zvládají dobře, vždyť jsou téměř dospělé. Jejich největší starostí je, aby od rodičů měly dost financí na bezstarostný vysokoškolský život. Chápe to. Je ráda, že studují a mají se hezky, lépe než ona v jejich letech.
Pokračovat ve čtení
Odemknout článek e-mailem
zdarma pouze tento článek.
Skvělé, článek je odemčen.
Odkaz jsme vám poslali na e-mail.
Odemknout celý web
od 104 Kč měsíčně
Přihlásit se
už mám předplatné