„Ženy jsou jako knoflíky – drží věci pohromadě.“ Nedávno mi tuto větu řekla jedna žena, matka dvou dětí, o které se stará sama. Její maminka je nemocná, a tak jí poskytuje péči. Jezdí s ní k doktorům, zařizuje úřady, banku, nákupy. Chodí do práce, mnohdy i fyzicky náročné. Často ji bolí tělo únavou. Sama ale prohlašuje: „Já si nemoc nemůžu dovolit. Musím fungovat. Musím tady pro ostatní být.“ Dnešní článek bude věnovaný statečným duším, které drží a myslí na druhé víc než na sebe. Přečíst by si ho měli také jejich blízcí.