Inteligenci způsobuje parazit

Na možnost, že inteligence druhu homo sapiens souvisí s parazitální mutací, upozornila loni na podzim neurovědkyně April Ripleyová, působící v londýnském Institutu kognitivních neurověd. Postřeh Ripleyové, publikovaný v britském odborném časopise The Psychologist, tehdy vědci odmítli. Její nadřízení označili v následujícím vydání její úvahu za „bizarní hříčku“. Nyní však Ripleyová nabídla důkazy, které budou v dubnu publikovat přední vědecká periodika již jako ověřená fakta.

Rozum jako nemoc

Tým vedený Ripleyovou zkoumal chování fascinujícího parazitického prvoka toxoplasma gondii, způsobujícího onemocnění toxoplasmózou. Ta ovlivňuje činnost lidského mozku a vyvolává změny chování (zpomalení reakcí, zvýšení agresivity, egoismu a vztahovačnosti, poruchy v komunikaci, snížení pudu sebezáchovy), ale také mění vzhled postiženého (hostitelé jsou vyšší, mají atraktivnější tvář, mužům řídnou vlasy).

Zatímco toxoplasmózu i její vliv na naše chování věda v posledních desetiletích prozkoumala velmi podrobně, v lidském těle se nachází kokcidie s velmi podobnými projevy. „Ta jako by pro nás vědce a naše přístroje byla doposud neviditelná,“ upozornila Ripleyová.

Záhadnou „neviditelnost“ vysvětluje tím, že parazit, pro kterého vědci dosud nemají jméno, sám určuje, co je člověk schopen vnímat a co ne. „Jednoduše nechtěl, abychom o něm věděli a zkoumali ho,“ vysvětluje badatelka. Někteří vědci již nyní navrhují, aby byl nově objevený organismus pojmenován právě po ní.

Dopad objevu je zatím i pro vědce nepředstavitelný a otázky, které přináší, jsou děsivé:

• Je všechno, co děláme, jen plněním nám neznámého plánu jiného živočišného druhu?
• Je všechno, na co myslíme, jen jakási „hra na myšlení“, která nás má při plnění úkolů zabavit?

Konec psychologie

Co tedy v tuto chvíli víme? Akcelerovaná evoluce druhu homo sapiens byla ve skutečnosti pandemií, která náš druh zbavila přinejmenším části svobodné vůle. Vyčlenění člověka ze zbytku živočišné říše díky „inteligenci“ způsobila vícehostitelské kokcidie, která parazituje v buňkách člověka i zvířat. Jejím definitivním hostitelem je člověk, mezihostitelem se však může stát většina teplokrevných živočichů. V těch však přežívají v „zapouzdřeném“ stavu – pouze čekají, až je člověk pozře ve formě potravy.

Podle všeho bude nutné přehodnotit téměř vše, co o lidské mysli víme. Ve světle nových zjištění například výše IQ ve skutečnosti vyjadřuje pouze míru napadení organismu parazitem. „Vyšší hodnoty emočního kvocientu EQ pak vypovídají o vyšší úrovni organizovanosti a komunikace mezi koloniemi kokcidie v lidském těle,“ vysvětluje Ripleyová.

Objev bude mít dramatický dopad na obor psychologie. Skutečnost, že procesy probíhající v lidské mysli jsou v doslovném smyslu projekcemi vytvářenými cizopasníkem, psychologii nově řadí pod obory biologie a parazitologie. Na českých katedrách psychologie už v těchto dnech vládne panika a chaos.

Lidstvo není bezbranné

K přelomovému objevu se vyjadřují také filozofové a teologové. Nyní máme šanci na zodpovězení řady otázek, jež dosud přesahovaly naše obzory. Musíme se ovšem připravit na to, že odpovědi mohou být vzdálené ušlechtilým úvahám o jedinečné roli člověka ve vesmíru.

Jako pravděpodobný se jeví scénář, podle něhož lidé v reakci na nová zjištění začnou s vnitřním nepřítelem bojovat. Jaké máme k takovému boji prostředky?

Zeptali jsme se našich odborníků, jakou obranu v této válce světů považují za účinnou. Vycházejí z aktuálně dostupných podkladů, které jsou zatím neúplné, proto respektujeme jejich přání a obě do redakce doručené odpovědi publikujeme anonymně:

• „Život není to, co chceme, ale to, co je. Když to řeknu hodně zjednodušeně, Honzo, tak v hluboké meditaci v podstatě nejde o nic jiného než o získání schopnosti odpojit naši psyché od metafyzické představy já. Nebo, chceš‑li, od parazita, který nám vnutil svůj koncept ega. Pokud vím, lidstvo se na tento historický střet připravuje už dva a půl tisíce let.“
• „Ctěný pane redaktore, o tom průseru jsem pochopitelně informován. Ačkoli celý život působím v oboru choromyslnictví, dnes poprvé jsem zapochyboval, na které vlastně straně. Lidské plémě má ve svém arsenálu silnou a osvědčenou zbraň. Jistě znáte idiom vypálit červa. Dovolím si vyjádřit přesvědčení, že nic lepšího proti té potvoře nevymyslíme.“