6. 2. 2019
Na dvorku jistého biologa začal zpěvný pták krmit rybky v jezírku. Věděl, co dělá? Chtěl nakrmit rybičky? Měl potřebu krmit svá mláďata, která mu rybičky připomněly, nebo reagoval na otevřené tlamičky mechanicky, jako to dělá stroj? Rozumí své činnosti šimpanz, který krmí své mládě z kojenecké láhve, nebo se jen podvolí nějakému popudu? Naučit se to zvládne: při experimentu, který to ukázal, byl – komicky – největší problém, aby šimpanzice pochopily, že mléko z láhve nemají vypít samy, ale přinést mláděti. Čím se zvířecí inteligence liší od lidské?
V sedmnáctém století lidstvo objevilo kardiovaskulární systém a zjistilo, že proslulé centrum lásky je pouhou pumpou. Kartezinánská filozofie vyjádřená zkratkou „myslím, tedy jsem“ tehdy stačila k vyhnání úctyhodného profesora Reného Descarta z Utrechtu a jeho následnému exilu v Haagu. Slavný citát ovšem zdaleka není jediným Descartovým přínosem: pronásledovaný profesor zásadně ovlivnil smýšlení sedmnáctého století svým názorem, že zvíře je stroj – a člověk není nic než zvíře obdařené rozumem.
Tento článek si mohou přečíst jen naši předplatitelé.
Chcete-li pokračovat ve čtení a otevřít si přístup k veškerému obsahu Psychologie.cz, pořiďte si předplatné.
Chci předplatné