Vkládání dotazů již není povoleno.

Jak se stydí muži

Přátelské sdílení je pro muže těžká disciplína. Vnitřní kritik je drží zkrátka, brání jim i v nastavení hranic.

Iveta Clarke

Iveta Clarke
Kouč

Jan Majer

Jan Majer
Šéfredaktor Psychologie.cz

26. 2. 2018

Vzpomínám, jak jsme si v dětství jako kluci uměli povídat. Jen tak, o všem. Kecali jsme, hádali se, udobřovali. Úplně přirozeně, stačilo nám být spolu. Pak se to na střední škole změnilo. Alkohol nás najednou ve sdílení pouštěl dál a hlouběji. Už nám to tak zůstalo. Když si máme povídat, znamená to jít na pivo nebo si otevřít flašku. Když jsou dva chlapi na obědě nebo na kávě, jde nejspíš o pracovní schůzku. O mužském studu si povídáme s Ivetou Clarke.

Je za tím typicky mužským způsobem přátelství nějaká forma studu?
Podle průzkumů o studu a zranitelnosti je pro muže stud těsně spojený s vědomím, že nesmí vypadat jako slaboch. Být nejslabším článkem řetězu mezi chlapy je totéž jako rozsudek smrti pomalým umíráním na samotce bez oken. Totální opuštění, izolace, diskreditace. V běžném kontextu muži chápou jakékoliv zranitelné hloubání o sobě nebo dokonce přiznání, že v něčem selhávají, jako nepřípustnou slabost. Všechno, co je vede do nejistoty, jak by z toho mohli nakonec vyjít v porovnání s ostatními, je pro ně naučené tabu. Máte to těžší než my ženy ještě v tom ohledu, že o našich aspiračních dokonalostech se všude píše a mluví, v časopisech, médiích, v rodinách. Máme odmala jasně komunikovanou představu, jak vypadá dokonalá dívka a žena, a zoufale se to snažíme všechno splnit. Vy muži dobře víte a cítíte, jak byste se chovat neměli, ale jak by se měl chovat ten „nejsilnější“, tedy opak nejslabšího, je dost nejednoznačné. Je to všechno jenom jakási děděná představa o síle, živená kulturou výkonu, chlapáckými otci a ostatními členy klukovské, později mužské party.

Odemknout celý web

od 104 Kč měsíčně

Články k poslechu

Pružné já

Naučili jsme se, že některé naše vlastnosti okolí nevidí rádo. A tak žijeme omezeně.

8 min

Na spektru

Čtení knížky o autismu mě přimělo uvažovat o mých osobních zvláštnostech.

13 min

Co se děje s tátou

Se změnami a emocemi po narození dítěte se potřebují vyrovnat i muži.

8 min

Tak akorát

K vyrovnanému životu nepatří jen drobné radosti. Pomůže i pár minut frflání.

9 min

Co jsi dneska viděl?

Před obrazovkami děti neuchráníme. Jak žít v digitálním světě spolu?

14 min

Jan Majer

Šéfredaktor Psychologie.cz

26. 2. 2018

Načítá se...
Načítá se...
Načítá se...

Nejlépe hodnocené články

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.