Foto: Thinkstock.com

Jak se zabetonovat ve svých omylech

Vzpomínky nemají stálou podobu. Když si je zapíšeme na papír nebo „za uši“, zatuhnou a mohou škodit.

Jan Majer

Jan Majer
Šéfredaktor Psychologie.cz

26. 8. 2015

Ze seriálu: Psychologie komunikace
Psaním se živím pětadvacet let. Píšu pořád. Když přemýšlím nebo něco vymýšlím, potřebuju k tomu tužku a papír. Vznikají tak nápady na články i přehledy úkolů na další dny. Párkrát v životě jsem se pokusil na papíře vyřešit důležité osobní dilema. Na jeden takový popsaný list papíru jsem teď narazil při vyklízení šuplíku. Musím vám napsat (jak jinak), jak mě ten nález polekal. Možná se i vám občas děje něco podobného, ale nevíte o tom. A možná se nám to děje každý den.

Pamatuji si, jak jsem se snažil být objektivní, když jsem to psal. Jenže moje poznámky byly při pohledu z odstupu překvapivě jednostranné. A taky tvrdé, nekompromisní. Kdybych se jimi řídil, udělal bych velkou chybu (vlastně jsem ji udělal, ale šla napravit). Čím to, že jsem to tehdy neviděl?

Odemknout celý web

od 104 Kč měsíčně

Články k poslechu

Sedm sloves intimity

Milujeme tak, jak nás milovali. Milujeme se tak, jak nás milovali.

14 min

První hádky

Říkají nám, že se k sobě nehodíme? Nebo to teprve teď začíná být opravdové?

15 min

Zahojení po rozchodu

Jak poznáme, že už jsme z toho venku? Změny se projeví v psychice, těle i …

25 min

Trny na duši

Šťastná a naplněná přítomnost nemůže existovat bez přijetí bolestné minulosti.

10 min

Boj za spravedlnost

Nemáme tak velkou moc, abychom sami všechno napravili. Co můžeme?

11 min

Jan Majer

Šéfredaktor Psychologie.cz

26. 8. 2015

Načítá se...
Načítá se...
Načítá se...

Nejlépe hodnocené články

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.