Foto: Thinkstock.com

Jak se zabetonovat ve svých omylech

Vzpomínky nemají stálou podobu. Když si je zapíšeme na papír nebo „za uši“, zatuhnou a mohou škodit.

Jan Majer

Jan Majer
Šéfredaktor Psychologie.cz

26. 8. 2015

Ze seriálu: Psychologie komunikace
Psaním se živím pětadvacet let. Píšu pořád. Když přemýšlím nebo něco vymýšlím, potřebuju k tomu tužku a papír. Vznikají tak nápady na články i přehledy úkolů na další dny. Párkrát v životě jsem se pokusil na papíře vyřešit důležité osobní dilema. Na jeden takový popsaný list papíru jsem teď narazil při vyklízení šuplíku. Musím vám napsat (jak jinak), jak mě ten nález polekal. Možná se i vám občas děje něco podobného, ale nevíte o tom. A možná se nám to děje každý den.

Pamatuji si, jak jsem se snažil být objektivní, když jsem to psal. Jenže moje poznámky byly při pohledu z odstupu překvapivě jednostranné. A taky tvrdé, nekompromisní. Kdybych se jimi řídil, udělal bych velkou chybu (vlastně jsem ji udělal, ale šla napravit). Čím to, že jsem to tehdy neviděl?

Odemknout celý web

od 104 Kč měsíčně

Články k poslechu

Boj za spravedlnost

Nemáme tak velkou moc, abychom sami všechno napravili. Co můžeme?

11 min

Jak zvládnout hněv

Co stojí za nepřiměřenými reakcemi? Na povrch se derou nezpracované emoce.

9 min

Ukradený život

Vzala mi muže, teď tráví čas i s mými dětmi. Žije můj život a já …

17 min

Protivné zvuky

Ostatní jsou v klidu, vy šílíte. Je problém jenom ve vaší hlavě?

14 min

Rodič zlobr

Občas to ujede každému. Jak pracovat s vlastní agresivitou, aby se nás děti nebály?

31 min

Jan Majer

Šéfredaktor Psychologie.cz

26. 8. 2015

Načítá se...
Načítá se...
Načítá se...

Nejlépe hodnocené články

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.