29. 9. 2026
Moje dobrá přítelkyně si nedávno vzala uprostřed pracovního týdne půl dne volna, abychom se mohly vidět. Když jsem o setkání vyprávěla doma, bylo znát překvapení. „V pracovní den? Jen abyste se viděly?“ Že jsme nastaveni na dělání, zaplněné seznamy úkolů, efektivitu a aktivitu, to už tušíme. Píše se o tom, ví se o tom, koneckonců to většina z nás žije. Já ale miluju výjimky a různá narušení zaběhaného systému. Je totiž zajímavé pozorovat, co s námi dělají.
Nejvzácnější komoditou, kterou si kupujeme, pokud máme finanční zdroje, je čas. Když si zaplatíme hlídání pro děti a vyrazíme s přáteli ven, ze získaného pocitu štěstí můžeme čerpat lépe a déle, než když si za stejnou částku koupíme nějakou věc, dokazují výzkumy. Přála bych si, abychom na to dokázali všichni trochu víc myslet a kupovali si častěji to, co nás opravdu živí, když už tu možnost máme. A také víc narušovali očekávání okolí i svoje vlastní.