Jako tělo bez duše

Nedávno přišel do redakce dopis: Jsem čtyři roky po rozpadu bezdětného manželství. Postavila jsem se na vlastní nohy, pokud jde o bydlení, obnovení řidičáku. Mám psa, o kterého se starám. Ale cítím, že nežiju v přítomném okamžiku. Já pouze fyzicky jsem, duše je někde jinde. Mám přátele, koníčky, jen nevím, jak z této vlastní bubliny ven. Jak žít přítomným okamžikem tělem i duší?