Novinka v Učebně: Přednáška Dalibora Špoka
Vyberte si své téma Přístup k hlavnímu obsahu

Jsem klikař

S trochou zdravého sebeklamu se můžete vytrénovat na člověka, který má v životě více štěstí.

Mark Manson

Mark Manson

6. 11. 2019

Každý z nás měl někdy v životě pocit, že všem ostatním se nebývale daří, zatímco nás stíhá jeden neúspěch za druhým. Jedná se o klasický příklad zkresleného vnímání. U druhých lidí máme tendenci vidět jen úspěchy a opomíjet všechnu tu dřinu a neúspěchy, které museli přečkat, a všechny příležitosti, které nevyužili. Zatímco když přijde na nás, uvědomujeme si jen všechnu dřinu a neúspěchy, které jsme my museli přečkat, a přehlížíme úspěchy, kterou jsou ostatním na první pohled zřejmé. Je to jakýsi druh hry na slepou bábu, kterou jsme odsouzeni hrát po celý svůj život.

Koncept „štěstí“ vychází právě z tohoto zkresleného vnímání: přesvědčení, že životy některých lidí popírají veškeré zákonitosti a matematické pravděpodobnosti, protože mají to, co my ne.

Ve skutečnosti se nám v průběhu života příležitosti naskýtají a příkoří dějí stejnou měrou. Někteří z nás se vzepřou pravděpodobnosti hned zkraje života, třeba tím, že se narodí do perfektní rodiny, a čelí nefér výzvám později v životě. Jiní se naopak narodí do příšerné rodiny, ale jak dospívají, naskýtají se jim příležitosti, které mění jejich životy k lepšímu.

Můj děda za svůj život rozjel sedm různých podnikání. Jednou se stal milionářem a dvakrát zbankrotoval. Svůj poslední podnik prodal za relativně skromnou sumu, aby mohl odejít do důchodu a strávit zbytek života na texaském venkově. O několik let později objevili na jeho pozemku naleziště ropy. Celý život pracuje, riskuje, zažívá spektakulární úspěchy a ještě spektakulárnější neúspěchy, jen aby na jeho pozemku objevili ropu, zrovna když se rozhodne pověsit podnikání na hřebík. Život si s námi umí prazvláštně zahrávat.

Zároveň však platí, že své životní štěstí můžeme do jisté míry ovlivňovat. Třebaže nemáme přímý vliv na významné příležitosti, které nám v určitý moment vstoupí do života, můžeme nepřímo ovlivnit, na kolik příležitostí narazíme a s jakou vervou je chytneme za pačesy. Popravdě, pokud bychom „štěstí” definovali jako počet příhodných příležitostí a životních událostí, které nás potkají a které nejsou zcela v naší režii, zjistili bychom, že někteří lidé mají daleko větší štěstí než ostatní. Výzkumy ve skutečnosti ukázaly i to, že tito lidé mají leccos společného.

A tím nemám na mysli pověšenou koňskou podkovu nebo usušené čtyřlístky. „Klikaři“ disponují specifickým nastavením mysli a souhrnem chování, díky čemuž v průměru narazí na daleko více příležitostí a výhod než ostatní. Z toho vyplývá, že pokud se k tomu odhodláte, můžete se sami vytrénovat na někoho, kdo má v životě více štěstí.

1. Buďte společenští

Psycholog Richard Wiseman je autoritou na téma štěstí – nebo přinejmenším na to, co si pod pojmem štěstí představujeme. Ve své knize Faktor štěstí popisuje, že nejlepším prediktorem toho, kolik „šťastných příležitostí” danou osobu potká, je jeho či její společenskost. Roli hraje i to, jak je jejich okolí navzájem propojené. Lidé, kteří mají v životě více štěstí, si užívají navazování a prohlubování vztahů s ostatními a nečiní jim to větší potíže. Ukázalo se, že takzvaní „klikaři“ během společenských interakcí rozdělovali svou pozornost rovnoměrně mezi lidi různých povah. Naproti tomu jedinci, kteří v životě tolik štěstí nepociťují, v nové sociální situaci mluvili buď s těmi, které už znali nebo kteří jim byli nejvíce podobní.

Většina životních příležitostí nám jen tak zčistajasna nespadne do klína. Spíše přicházejí skrze síť našich vztahů nebo lidí, na které náhodně narazíme.

K mému prvnímu a zároveň poslednímu pokusu najít si normální práci jsem se dostal přes známého, kterého jsem poznal v Bostonu v roce 2007. Ještě v době, kdy jsem chodíval pařit pět dní v týdnu. Dále se mi jednou naskytla možnost zúčastnit se turné jedné rockové skupiny, to když jsem náhodou potkal jejího zpěváka na párty ke Dni nezávislosti (shodou okolností se pokoušel sbalit stejnou holku jako já). Jeden známý bloger psal nedávno o tom, jak pracoval v kavárně na svém notebooku a jen tak mimoděk zapředl rozhovor s jedním postarším pánem, který shodou okolností vynalezl úplně první programovatelný počítač. Nakonec si spolu povídali celé odpoledne.

Wiseman ve své knize uvádí: Zjistil jsem, že být ve správný čas na správném místě je ve skutečnosti jen o správném nastavení mysli. „Klikaři“ zvyšují pravděpodobnost náhodných setkání nebo zážitků tím, že se stýkají s velkým množstvím lidí. To dává naprostý smysl: náhodné příležitosti jsou hrou čísel. Čím více lidí a potenciálních příležitostí se nachází ve vašem okolí, tím pravděpodobněji narazíte na nějakou dobrou příležitost či myšlenku. Jak praví staré přísloví – nejde o to, co znáte, ale koho znáte.

2. Se železnou pravidelností udělejte nějakou hloupost

Štěstí se s daleko větší pravděpodobností usměje na někoho, kdo tu a tam udělá nějakou hloupost. To opět souvisí s naším zkresleným vnímáním skutečnosti. Všímáme si spektakulárních úspěchů a rychle zapomínáme na všechny ty neúspěchy, které už vyšuměly do ztracena. Řekněme, že jste s kamarádem na dovolené a on se v pět ráno rozhodne, že vás opustí a zajde si sám na striptýz. V poledne se pak objeví ve vašem hotelovém pokoji se dvěma dívkami zavěšenými kolem ramen a historkou o tom, jak celou noc propařil s Charliem Sheenem. Přitom je daleko pravděpodobnější, že ho při narození nepolíbila Štěstěna, ale že před touto nezapomenutelnou nocí zažil spoustu nocí nezáživných, na které si dnes už ani nevzpomene. Tentokrát se zkrátka nacházel ve správný čas na správném místě.

Spontánnost otevírá dveře většímu množství potenciálních příležitostí a dobrodružství. Neustálé návraty do zaběhnutých kolejí a dodržování týchž rutin naopak zavírá dveře neočekávaným příležitostem a spolu s tím i možnosti něco získat.

Žijeme-li v zaběhnutých kolejích, máme jen omezenou schopnost vidět potenciální příležitosti. Předtím než například dáme výpověď, přestěhujeme se do cizí země nebo se začneme věnovat novému koníčku, možná si uvědomujeme jednu nebo dvě příležitosti, které by se mohly naskytnout. Unikají nám ovšem další příležitosti, ke kterým změna práce, přestěhování nebo nový koníček mohou vést.

Když jsem se začal živit online, myslel jsem si, že buď prorazím, nebo budu neúprosně vržen zpátky do režimu běžného zaměstnance. V průběhu let jsem poznal lidi a narazil na byznysové příležitosti v tak exotických destinacích, jako je Thajsko, Ukrajina nebo Brazílie. Našel jsem si přátele v různých odvětvích a navázal tolik vztahů, že teď už nepochybuji o tom, že po zbytek života nebudu muset nastoupit do normální práce.

Je docela možné, že kdybych se býval rozhodl využít některou z naskytnuvších se příležitostí, třeba by ani nevyšly, ale otevřely by mi dveře k celé řadě dalších příležitostí. Příležitostí, které jsem si ani nedovedl představit. Přesně tak vypadá úspěch – jako dlouhá a bolestivá šňůra neúspěšných pokusů a změn vytyčeného kurzu. Co u druhých považujeme za štěstí, je mnohdy pouhým následkem odvahy nebát se něco párkrát podělat.

Klíčové ponaučení je: mějte otevřenou mysl a buďte spontánní. Muž stojící opodál v ohyzdné košili může být ve skutečnosti perfektním obchodním partnerem pro rozjezd vašeho nového podnikání. Účast na networkingové akci, na kterou se vás snaží vytáhnout brácha, by vás třeba mohla dostat do VIP lóže na stadionu vašeho oblíbeného týmu. Chlápek, který vám tuhle prodal kokain, by vás třeba mohl představit vaší budoucí partnerce. Nikdy nevíte. (Přiznávám, to zrovna pravděpodobné není.)

3. Maximalizujte návratnost štěstí

Před několika lety byly zveřejněny výsledky devět let trvající studie zkoumající faktor „štěstí” v podnikání. Studie zkoumala, jak velkou měrou se štěstí podílelo na osudu nejúspěšnějších společností na světě. Potkávala štěstěna magnáty, jako je Bill Gates, častěji a projevovala se u nich výrazněji než u ostatních? Krachovaly ostatní podniky v době, kdy Microsoft prosperoval, vinou nešťastných a nepředvídatelných okolností mimo dosah jejich kontroly?

Odpověď zní překvapivě ne. Výzkumníci zanalyzovali 230 „šťastných událostí“, které se přihodily různým podnikům. Výsledkem jejich bádání bylo, že výjimečně úspěšné společnosti v průměru nepotkalo více šťastných událostí než neúspěšné společnosti a naopak. Ve skutečnosti je odlišovalo to, co výzkumníci pojmenovali jako „návratnost štěstí“ neboli ROL – Return on Luck.

Všechny podniky bez výjimky postihují pozitivní i negativní události. Co však odděluje úspěšné společnosti od méně úspěšných, je právě maximalizace dopadu pozitivních a minimalizace dopadu negativních událostí. Úspěšným podnikům se daří dosahovat vysoké návratnosti štěstí. Když se Billu Gatesovi naskytla příležitost naprogramovat operační systém postavený na původním Altairu, přestal chodit do školy a prakticky nespal několik týdnů v kuse, jen aby využil příležitosti. Uvědomil si, že narazil na životní šanci a že má prostředky potřebné k tomu, aby ji zužitkoval. Vysoká návratnost štěstí v praxi. Dříve zmíněný výzkum ukázal, že výjimečně úspěšné společnosti si počínají právě tak, jako si v tomto případě počínal Bill Gates. Přestože ostatní společnosti potkávala stejná dávka šťastných okolností, ty nejúspěšnější z nich je dokázaly daleko lépe využít ve svůj prospěch.

Dále se ukázalo, že ty nejlepší společnosti dovedou minimalizovat dopad smolných událostí s největší úspěšností, a v některých případech je dokonce přetavit ve svou přednost nebo výhodu. Společnosti, které neuspěly, si v tomto ohledu nepočínaly ani zdaleka tak dobře.

4. Buďte optimističtí

Ne že bych chtěl odbýt komicky dlouhý výčet všech výhod optimistického náhledu na svět (optimisté jsou zdravější, šťastnější, úspěšnější, oblíbenější, žijí déle a tak dále), nicméně být optimistou a obecně vzato očekávat od lidí to nejlepší značnou měrou přispívá k úspěšné realizaci bodu č. 1 – nikdo totiž nechce trávit čas s negativním morousem.

Kromě toho, že vám optimismus a mírné nadhodnocení vlastních schopností pomůže stát se hvězdou maturitního večírku (o čemž jste vždycky tak snili), také díky němu pravděpodobně dosáhnete lepších výsledků. Téhož lze mnohdy dosáhnout i samotnou vírou v to, že máme v životě štěstí. Další bod ve prospěch osvojení pozitivních přesvědčení.

Nejde o žádné šarlatánství – naše výkony zpravidla dosahují úrovně našich očekávání. Výzkumy poukazují na to, že pokud budete konzistentně věřit, že jste lepší než ve skutečnosti, pravděpodobněji se budete zlepšovat a dříve či později zažijete výrazný posun. Troška zdravého sebeklamu může dokázat zázraky.

Pokud jde o rozdíl mezi optimismem a pesimismem, zkuste se nad tím zamyslet takto. Optimisté mají sklon více vnímat takzvaná „falešná pozitiva“. To znamená, že jsou přesvědčeni o tom, že něco je dobré, i když ve skutečnosti to vůbec dobré není. Naproti tomu pesimisté budou mít sklon zaznamenávat více „falešných negativ“. V praxi tedy budou častěji přesvědčeni o tom, že něco je špatné, přestože ve skutečnosti to špatné není. Asi není těžké se dovtípit, které z těchto dvou nastavení mysli přináší větší výhody. Třebaže optimisté si občas spletou kupu hnoje s ryzím zlatem, když jim zkříží cestu skutečný poklad, neunikne jejich pozornosti. Pesimisté sice zaregistrují každou kupu hnoje (a dají vám o ní náležitě vědět), ale zároveň si nechají mezi prsty proklouznout příležitosti z ryzího zlata.

Budete se tedy snažit zpozorovat každou kupu hnoje, nebo se raději vydáte hledat ryzí zlato?

Pro Psychologii.cz přeložil Jan Chvojka