23. 3. 2022
Každý den se můžeme rozhodnout. Každý den máme šanci udělat něco jinak. Každé ráno po probuzení si můžeme zvolit cestu. Dokonce, ač to může znít troufale: každý den se můžeme rozhodnout, jakým člověkem budeme. Někdy nám však ani nepřijde na mysl: „Vždyť to takhle mít nemusíš… dnes to můžeš změnit.“ Jako bychom žili v režimu autopilota, ze zvyku nebo setrvačnosti. Budíme se s myšlenkou, předtuchou či přesvědčením, jaký den budeme mít. Jak proběhne komunikace s partnerem, dětmi, kolegy i s vedoucím. Předjímáme starosti, obtíže, náročné chvíle. Obáváme se dopředu. Celý den můžeme prožívat v sevření nebo s hořkostí, kterou si neseme z minulých dnů.
Možná za sebou máme těžkou minulost. Možná jsme měli rodiče, kteří jako by ani rodiči být nechtěli. Měli jsme smůlu na šikanující spolužáky či zapšklé učitelky. Možná cítíme křivdu, vztek, lítost. Můžeme vnímat nespravedlnost světa a klást si otázku: Proč právě já?! Možná jsme smutní, nešťastní a zklamaní ze života. Žijeme den za dnem s pocitem, že to všechno stojí za houby.
Tento článek si mohou přečíst jen naši předplatitelé.
Chcete-li pokračovat ve čtení a otevřít si přístup k veškerému obsahu Psychologie.cz, pořiďte si předplatné.
Chci předplatné