1. 10. 2025
V psychoterapii se mi osvědčuje na závislost pohlížet jako na symptom hlubších vnitřních zranění a nenaplněných potřeb, nikoli jako na hlavní problém. Mnohdy plní ochrannou roli, je pokusem o regulaci vnitřního napětí nebo vyjadřuje volání po kontaktu. Spíš než na změnu chování se tedy s klienty nejprve soustředíme na porozumění tomu, co jim závislost v životě umožňuje, a hledáme cesty, jak s tímto poznáním dál zacházet.
Do terapie lidé často přicházejí s přesvědčením, že právě závislost je hlavní příčinou jejich potíží. Zaznívají věty jako Piju a ničí mi to život nebo Partnerova závislost nám rozkládá vztah. Tento pohled je pochopitelný – závislost bývá viditelná a její důsledky jsou zjevné. Při bližším zkoumání se však může ukázat, že samotné užívání návykové látky slouží například jako způsob regulace napětí, strategie přežití nebo snaha vyhnout se kontaktu s tím, co je uvnitř příliš bolestivé.