Nejlepší články k poslechu: Stáhnout
Vyberte si své téma Předplatné
Foto: Thinkstock.com

Kocovina z duchovna

V upřímné touze po sebepoznání a duchovním rozvoji si občas necháme nakukat pěkné nesmysly.

Roman Žižlavský

Roman Žižlavský

26. 11. 2013

Toužíme po duchovních hloubkách či výšinách, a přitom si většina z nás neumí docela obyčejně uspořádat svůj vlastní reálný život. Jak rozlišit autentické prožitky od výsledků manipulace či sugesce a jak je pro sebe nějak realisticky, co nejpravdivěji interpretovat? Jak v často upřímné snaze po sebepoznání nenaletět manipulaci a klamu?

V tomto textu volně navazuji na seriál Čistá pozornost: jak na to. Hlavně tedy na onen podtitul – jak na to. Jak na to v kontextu vyváženého sebepoznání, které nemá sloužit nevědomému útěku od osobních, psychických témat, traumat, problémů a vzorců do konstruktu zvaného duchovno. Ono už to slovo samo, nomen omen, obsahuje v pěti písmenech to, co se dost často v samém jádru různých vznešeně se tvářících cest nachází.

Občas se mi stává, když přibližuji tyto myšlenky, že je posluchači chápou tak, že už ničemu nevěřím, že jsem rezignoval, že jsem negativista, skeptik apod. Je pravda, že od zapáleného, určitě v jistých fázích až fanatického hledače, vnitřního kosmonauta a meditátora jsem i skrze hodně drsné zkušenosti došel k jistému vystřízlivění, které mělo snad i rysy psychické kocoviny.

Nyní, hledaje v popelu po vnitřním požáru to, co zůstalo skutečně ryzí, se sám pro sebe stejně jako pro přátele na cestě zamýšlím, jak na to.  Jak na to, aby to bylo funkční, vedlo k opravdovému pochopení, ne k vytváření nových konstruktů, třebaže se vznešeně a spirituálně tvářících, aby to bylo praktické a použitelné v běžném životě, ne samoúčelné rýpání se v sobě a honba za zajímavými či příjemnými zážitky.

Manipulace skrze „duchovno“

Nechci vylít vaničku i s dítětem, ale stejně mě dostává, když vidím, jak jsou v new age džungli nabízeny v obalu té či oné duchovní školy a systému v lepším případě nesmysly, v horším přístupy s potenciálem poškodit psychiku. Kupříkladu nedávno jsem se dozvěděl o tzv. transfiguraci, technice využívané v nejmenované jogínsko-tantrické škole (což je samo o sobě úžasné mišmašoidní spojení).

Při provádění určitých rituálů nebo tantrické masáže, dalšího to krásného výdobytku moderní a la východní spirituality smíchané s byznysem, je žena učitelem či naukou přesvědčena, že to nekoná ona, ale skrze ni Shakti, čili univerzální božská ženská síla, energie, bohyně, a že masírovaný muž je zase ne Franta či Pepa, ale sám Šiva, bůh. A naopak u mužů. Nic proti rituálům a jejich významné úloze, proti situacím, kdy člověk při speciálních příležitostech vchází do jiné role, o tom žádná.

Ale když je tohoto principu využito, někdo by řekl zneužito, aby se dotyčná dostala či (dle úhlu pohledu) byla vmanipulována do situace, kdy bude za peníze polonahá masírovat cizí muže s cílem zvyšovat jim sexuální energii, často i včetně masáže lingamu, lidověji dělat mu to rukou, to je kapku na pováženou. Předpokládám, že to by sama o sobě bez těchto vysokých duchovních převtělení jen málokterá udělala. Protože kdyby to připustila, tak by tantrický salon byl prostě snad jen lepší veřejný dům.

Víra či přesvědčení může vést k tomu, že si určité zážitky do jisté míry vytváříme, abychom dané přesvědčení naplnili.

Je mi jasné, že tímto nebetyčně naštvu potrefené, kteří pochopitelně budou mít za to, že tomu samozřejmě vůbec nerozumím. Dobrá. Každý máme koneckonců právo dělat, co uznáme za vhodné, čemu věříme, co cítíme, neubližuje-li to ostatním. Nechci opravdu urazit ničí náboženské city. Chtěl jsem uvést příklad ze života k tématu, o kterém píšu, a zrovna s tímto jsem se nedávno setkal.

V podstatě to ještě nic není proti blahé paměti Járovi Dobešovi a jeho „odháčkování“. Vysoce sofistikovaná to spirituální technika založená na učení Carlose Castanedy a jeho následovníků. Zde se tvrdilo, že muž zanechává po pohlavním aktu v ženě jakési energetické háčky, kterými ji i po skončení vztahu na dálku ovládá, ovlivňuje či vysává. Guru Jára ovšem dokázal ženy této hrůzy zbavit. Asi i ti, co o něm neslyšeli, jistě tuší, jak. A ženy po odháčkování výsledky samozřejmě cítily!

Obdobně jako masérky se cítí být Shakti a chlapík z ulice je sám velký Šiva. Než si jedna statečná a po ní i pár dalších uvědomilo holý fakt. Že byly zneužity. Dodnes některé účastnice seancí Óm guru nadsamce, jak si Jára říkal – a soudného člověka by už toto mohlo přinejmenším varovat – na něj nedají dopustit. Ono to bude asi i tím, že plně si tento fakt připustit vyžaduje možná mnohem větší odvahu než odháčkování podstoupit. Obdobně jako v jakýchkoli podobných případech. A jak jsem slyšel i navzdory trestnímu stíhání Jára pokračuje ve svých kurzech, někde v bezpečí thajského či jiného pralesa a pláže.

15. září 2018

Dary nedokonalosti

Iveta Clarke

Takovéto věci se ale zdaleka nedějí jen v novodobých new age „školách“, viz např. dříve velmi vážený, pro mnohé české buddhisty velký učitel Dr. Frýba, který zneužil svého výsostného postavení mnicha a učitele v džungli na Srí Lance. Nebo nyní trestní stíhání Swámího Mahešwaranandy, guru stovek či tisíců stoupenců Jógy v denním životě. Možná by se sem daly zařadit i známé případy zneužívaní nezletilých katolickými kněžími. Samozřejmě, že manipulace a zneužívání v rámci duchovních, pseudoduchovních nauk a rádoby terapeutických technik se netýká jen oblasti sexuality a intimity.

Jste to, čemu věříte

Na těchto příkladech chci ilustrovat podstatný aspekt tématu. Naše mysl je velmi „tricky“. Záludná, nevyzpytatelná.  Dokáže vytvořit takřka jakoukoli realitu. Že jsme odháčkovaní i že jsme Šiva či Shakti, ať už to znamená cokoliv. Další faktor pak je naše interpretace dané reality, zkušenosti. Víra, přesvědčení může vést jednak k tomu, že si určité zážitky do jisté míry vytváříme, abychom dané přesvědčení naplnili, a zároveň že jakékoli neobvyklé zkušenosti a prožitky interpretujeme v rámci konceptů daného systému, nauky.

Kupříkladu velká část meditativních přístupů je založena na ve své podstatě jednoduché technice soustředění (jednoduché míněno, že princip je jednoduchý, jeho uskutečnění zdaleka ne). Při dostatečně soustavné a usilovné praxi se pak mohou dostavit příjemné až blažené či extatické prožitky spojené se silnou koncentrací. Správný křesťan je bude interpretovat jako božskou milost, přítomnost Krista apod., uctívač Krišny jako jeho přítomnost, šivaista jako milost Šivy atd.

Málokdo má dostatečně osvícenou mysl. Realisticky lze předpokládat, že jsme každý ve větší či menší míře vystaveni klamu a sebeklamu.

Nyní tedy podstatná věc. Jak na to? Jak rozlišit autentické prožitky od výsledků manipulace, sugesce a jak je pro sebe nějak realisticky, co nejvíce pravdivě interpretovat? Jak v často upřímné snaze po sebepoznání nenaletět manipulaci a klamu? No, těžko. Už velký učitel říkal, že máme každou nauku a učitele pečlivě zkoumat z hlediska dopadu na náš život, prožívání, zda umenšuje utrpení a vede k osvobození od závislosti. Varuje před zástupy falešných učitelů a nauk.

Kulisy se mění, ale základní témata zůstávají. Lidská touha po poznání a zároveň naivita, s níž se o něj pokoušíme. Mraky představ, konceptů, které halí jasný výhled na to, jak věci jsou. Jak vybalancovat mezi nadšenou naivitou a přílišnou skepsí a kritičností?

Buddhisté hovoří o schopnosti moudrého rozlišení. Jde zde o cíleně pěstovanou schopnost čistého uvědomování vjemů a jejich vlivu na naši mysl a tělo bez automatického myšlenkového hodnocení, sati. Je to ideálně stále přítomná jasnost, vnitřní ostražitost, která je ale zároveň otevřená a uvolněná. Skrze vědomou zkušenost i stejně tak její vědomé zhodnocení dokážeme rozlišit prospěšné od neprospěšného.

Využívejte celý web.

Předplatné

Ovšem málokdo má dostatečně osvícenou mysl. Realisticky lze předpokládat, že jsme každý ve větší či menší míře vystaveni klamu a sebeklamu. Skrze zkušenosti, někdy velmi drsné, se pak můžeme učit jasněji vidět, chápat, rozlišovat a zase propojovat, ale je to vlastně stálý a nekončící proces učení.

Mám ale zřetelně za to, že povědomí o rizicích manipulace, zneužití nezkušeného nadšení je vhodné na tomto poli zdůraznit. Rozhodně se nespokojovat s hláškami, že to byla dotyčných karma, že si tím potřebovali projít. Určitá porce zdravé skepse a intuice rozhodně nejsou na škodu. Stejně jako nadhledu a smyslu pro humor: nebrat to vše a sám sebe zas tak děsivě vážně.

A jak říkal Osho, volně parafrázuji: nejdříve je potřeba mít pořádné ego, než je možné ho odevzdat. Často je vhodnější nejdříve zapracovat na našich velmi osobních tématech, třebaže se mohou jevit málo vznešeně, než se rozpouštět či ztotožňovat s neosobními silami, ať už imaginárními či skutečnými. Ono jsou tyto kategorie totiž velmi blízko a je to hodně vyšší dívčí. A my holt máme tendenci skákat hned na vysokou, přičemž jsme většina z nás sotva na prvním stupni, možná spíš ve školce.

Diskuse 0