Konflikty a hranice

Za svoji praxi jsem ještě nepotkala žádného klienta, který by prohlásil: „Já prostě zbožňuji mezilidské konflikty. Čím je jich víc, tím líp. A vůbec nejlepší jsou ty vyostřené.“ Většina lidí přirozeně preferuje, pokud s druhými vychází dobře a panují mezi nimi harmonické, přátelské vztahy. Může to fungovat, máme‑li kolem sebe spřízněné duše, které vnímají svět podobně jako my, respektují nás a nezneužívají naší vstřícnosti, empatie, dobrotivosti. Někdy je ale třeba vymezit hranice, protože druhý nás zatlačil někam, kde se necítíme dobře. Vztah, ve kterém jsme, už zkrátka není příjemný. Může to být kolega či kolegyně, partner, rodič nebo vlastní dítě. Čím blíže nám tento člověk je, tím těžší je moment konfrontace. Moment, kdy se rozhodneme, že současná situace je pro nás neúnosná. Že buď už nechceme být s touto osobou ve vztahu, nebo to chceme mít nastaveno jinak.