„Často zvyšuju hlas nebo křičím a nenávidím se za to, ale nedokážu to změnit,“ napsala nám do redakce čtenářka Mia, máma dvou školáků a malé holčičky. Ve svém dopise pak sama nad sebou kroutí hlavou: „Vždy jsem byla nekonfliktní typ. Radši jsem se přizpůsobila, než aby někde byla nepříjemná atmosféra, a teď žiju v nepříjemné atmosféře (byť jen na chvíli) každý den. Někdy bych nejradši utekla daleko od toho všeho, jen abych si už nepřipadala jako monstrum. A tak se chci zeptat: Jak žijí lidé jinde? To se opravdu ostatním daří vychovávat s respektem? Nekřičet, vysvětlovat, čekat?“