4. 8. 2021
Velikášské pocity vlastní důležitosti, fantazírování o sobě samém, pocity vlastní speciálnosti a privilegovanosti, pocit oprávněnosti, potřeba pozornosti, vykořisťovatelské chování, nedostatek empatie, povýšenecké chování, závistivost. Takto se projevuje narcismus. Ani jeden z těchto rysů člověku život neulehčuje, i když se to tak na první pohled může okolí zdát. Vidíme sebejistotu, nafoukanost, velkolepost. Sebelásku, která oslepuje. Narcis zavírá oči i své srdce před světem, jinými lidmi i názory. Za těmito projevy je ale často strach. Zranění, které bolí. Narcismus je náplastí. Navenek se zdá vše v pořádku, ale uvnitř srdce tepe bolestí. Co může dělat člověk, který se v tomto popisu poznává, nebo jeho okolí?
Ubližuji lidem okolo sebe, vypráví mi čtyřiatřicetiletý Viktor. Mám masku, kterou nedokážu sundat. Druhým ukazuji, jak jsem v pohodě. Jak mě nic netrápí. Častokrát mi říkají, že působím sebevědomě. Někteří se mě bojí. Bojí se mé dokonalosti. Perfektního zevnějšku. Sebejistoty. Oproti mně jsou méněcenní. Ošklivější, hloupější, chudší. Já jsem dokonalý. Mám báječný život. Drahé auto, oblečení, všechno značkové. Fotky úžasného života. Mám všechno. Tenhle pocit zbožňuji. Mé dokonalé já.
Tento článek si mohou přečíst jen naši předplatitelé.
Chcete-li pokračovat ve čtení a otevřít si přístup k veškerému obsahu Psychologie.cz, pořiďte si předplatné.
Chci předplatné