6. 5. 2020
Je vůbec možné mít výhrady vůči empatii, schopnosti „spolu prožívat“ emoce druhého člověka a dovednosti představit si sebe sama v jeho kůži? Bez empatie bychom přece nedovedli předvídat reakce druhých, nebylo by intimity, naše blízké vztahy by vypadaly docela jinak. Empatie tvoří podstatnou část naší lidskosti. Jenže obzvlášť
když je kolem nás příliš trápení a my ho cítíme spolu s druhými, může nás to dočista vyčerpat. Právě teď máme k takové únavě z empatie spoustu příležitostí. Přesto nemusí být jediná obrana otupět a být vůči druhým neteční.
Svět je propojený, zpráva nabitá strachem má lepší čtenost a COVID-19 se týká celého světa včetně nás. Média tak mají skvělou příležitost vyprávět nám zoufalé, hrdinské i děsivé příběhy z italských nemocnic, přinášet bezmocná svědectví prodavačů, řidičů nebo sestřiček bez ochranných pomůcek, lidské tragédie Američanů rázem bez práce, bez příjmů a bez zdravotního pojištění (nebo sice s prací, ale bez možnosti vzít si placenou nemocenskou).
Tento článek si mohou přečíst jen naši předplatitelé.
Chcete-li pokračovat ve čtení a otevřít si přístup k veškerému obsahu Psychologie.cz, pořiďte si předplatné.
Chci předplatné