Po dlouhé době se překonáte a někam zajdete. Po návštěvě odborníka, která vám bezpochyby přijde příliš krátká na to, abyste vylíčili celý svůj příběh, se vracíte z ordinace a máte to černé na bílém. Diagnózu. A možná i předpis na léky. Co bude teď? Jak se bude váš život vyvíjet dál? V tomto článku čerpám z vlastních zkušeností a ze zkušeností kamarádů, kteří se v pacientské komunitě také pohybují.
„Když jsem se dozvěděla svou diagnózu, byla jsem v šoku,“ líčí Kristýna. „Moc jsem o ní nevěděla, jen lehce z internetu, ale říkala jsem si, že to ne…“ A Marie vysvětluje: „Nechtěla jsem to nikomu říkat, ve škole jsem to skrývala, styděla jsem se. Když jsem kvůli tomu chyběla, bylo to oznámeno jen jako zdravotní problém, přišlo mi to jako strašné ponížení.“