Foto: Thinkstock.com

Miluju a nenávidím… svoje dítě

Dítě se narodí, matka se dívá a je zmatená. Malé cizí dítě. Vlastně moje dítě… A je tu napořád.

Leona Rajdlová Dyrehauge

Leona Rajdlová Dyrehauge
Psycholožka

5. 10. 2015

Anna přišla jednoho dne na sezení s velmi silným tématem. Sedla si u mě do křesla a říká: "Já nevím, jestli miluji svého syna. Všude se píše a taky to všichni říkají, že jakmile porodíte dítě, zavalí vás vlna lásky a do dítěte se zamilujete. Mně se to ale nestalo. Je mu šest měsíců a já stále bojuju s tím, jestli nejsem divná, když o své lásce k němu pochybuju." Musím říct, že mě svým upřímným vyznáním totálně odpálila. Ale díky za to, Anno!

"Někdy se na něho dívám a cítím neskutečný podiv nad tím, že jsme s manželem stvořili takovou bytost. Někdy se s ním mačkám a cítím soulad a lásku. Jindy ho fakt z duše nenávidím, a i když se mi to špatně říká, nejraději bych ho vykopla na Mars," popisuje své prožitky Anna, matka šestiměsíčního chlapečka. "Proč se nikde nemluví o tom, že to někdy takhle bolí, že je to někdy k nevydržení?"

Tento článek si mohou přečíst jen naši předplatitelé.

Chcete-li pokračovat ve čtení a otevřít si přístup k veškerému obsahu Psychologie.cz, pořiďte si předplatné.

Chci předplatné
Už máte předplatné? Přihlaste se.

Články k poslechu

Od všeho utéct

Péče o děti vytahuje na povrch stíny z naší minulosti. Jak se s nimi vypořádat?

13 min

Jak opouštět své sny

Všechno už v životě nestihnete. Nemá smysl rvát to silou. Učme se pouštět.

12 min

Čtení pocitů

Přestaňte své prožitky rozebírat. Naslouchání signálům z nitra vypadá jinak.

7 min

Panovačné dítě

Děti si potřebují osahat svou sílu. A poznat, kde jsou její hranice.

13 min

Jsem nejhorší

Srovnávat se neustále s okolím našemu sebevědomí nepomáhá. Co tedy?

12 min

5. 10. 2015

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.