Foto: Thinkstock.com

Miluju a nenávidím… svoje dítě

Dítě se narodí, matka se dívá a je zmatená. Malé cizí dítě. Vlastně moje dítě… A je tu napořád.

Leona Rajdlová Dyrehauge

Leona Rajdlová Dyrehauge
Psycholožka

5. 10. 2015

Anna přišla jednoho dne na sezení s velmi silným tématem. Sedla si u mě do křesla a říká: "Já nevím, jestli miluji svého syna. Všude se píše a taky to všichni říkají, že jakmile porodíte dítě, zavalí vás vlna lásky a do dítěte se zamilujete. Mně se to ale nestalo. Je mu šest měsíců a já stále bojuju s tím, jestli nejsem divná, když o své lásce k němu pochybuju." Musím říct, že mě svým upřímným vyznáním totálně odpálila. Ale díky za to, Anno!

"Někdy se na něho dívám a cítím neskutečný podiv nad tím, že jsme s manželem stvořili takovou bytost. Někdy se s ním mačkám a cítím soulad a lásku. Jindy ho fakt z duše nenávidím, a i když se mi to špatně říká, nejraději bych ho vykopla na Mars," popisuje své prožitky Anna, matka šestiměsíčního chlapečka. "Proč se nikde nemluví o tom, že to někdy takhle bolí, že je to někdy k nevydržení?"

Odemknout celý web

od 104 Kč měsíčně

Články k poslechu

Kde končí to moje

Co doopravdy můžeme – a za co všechno můžeme ve vztazích a ve světě?

7 min

Temná múza

Silné a inspirativní vztahy nebývají vždycky zdravé. Co když už jenom bolí?

10 min

Narcis v nás

Kousek ho v sobě má většina lidí. Což je někdy i dobře.

12 min

Důvěra jako základ změny

Potřebujeme věřit, že je možné porozumět sobě i druhým.

12 min

Je mi padesát, co dál?

Životní milník nás zve k přehodnocení vnějšího života i hlubší cestě do nitra.

14 min

5. 10. 2015

Načítá se...
Načítá se...
Načítá se...

Nejlépe hodnocené články

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.