Mimo sebe

Nechci tu být, nechci to prožívat. A tak se odpojím. Jaké podoby má disociace?

8:17

Kristina Sarisová
Psycholožka

16. 1. 2019

V průběhu života zažíváme různé nepříjemné situace, kterým bychom se nejraději vyhnuli – máme chuť vzít nohy na ramena nebo se jednoduše vypařit, hlavně abychom nebyli vystaveni bolesti. Utíkat sami před sebou můžeme vědomě, někdy však zafunguje sebezáchovný mechanismus a zatáhne za záchrannou brzdu v podobě disociace, tedy oddělení. Naše prožívání se zkrátka vypne a to nás (alespoň v dané chvíli) ochrání před bezprostředně hrozícím zraněním.

Intenzita disociace může být různá, od běžných každodenních momentů až po těžkou patologii. Představte si například, že jedete autem velice dobře známou trasu, v podstatě byste ji mohli absolvovat poslepu. Najednou jste v cíli a uvědomíte si, že si vůbec nepamatujete průběh cesty. Jednoduše jste na místě, proberete se z „jiného stavu vědomí“ a zase naskočíte do běžného fungování. Jako kdyby za vás jízdu odřídil autopilot.

Odemknout celý web

od 104 Kč měsíčně

Mimo sebe

Kristina SarisováPsycholožka

Odemknout celý web

Přihlásit se

Články k poslechu

Kristina Sarisová

Kristina Sarisová
Psycholožka