Mimo sebe

Nechci tu být, nechci to prožívat. A tak se odpojím. Jaké podoby má disociace?

8:17
Kristina Sarisová

Kristina Sarisová
Psycholožka

16. 1. 2019

V průběhu života zažíváme různé nepříjemné situace, kterým bychom se nejraději vyhnuli – máme chuť vzít nohy na ramena nebo se jednoduše vypařit, hlavně abychom nebyli vystaveni bolesti. Utíkat sami před sebou můžeme vědomě, někdy však zafunguje sebezáchovný mechanismus a zatáhne za záchrannou brzdu v podobě disociace, tedy oddělení. Naše prožívání se zkrátka vypne a to nás (alespoň v dané chvíli) ochrání před bezprostředně hrozícím zraněním.

Intenzita disociace může být různá, od běžných každodenních momentů až po těžkou patologii. Představte si například, že jedete autem velice dobře známou trasu, v podstatě byste ji mohli absolvovat poslepu. Najednou jste v cíli a uvědomíte si, že si vůbec nepamatujete průběh cesty. Jednoduše jste na místě, proberete se z „jiného stavu vědomí“ a zase naskočíte do běžného fungování. Jako kdyby za vás jízdu odřídil autopilot.

Odemknout celý web

od 104 Kč měsíčně

Články k poslechu

Netoužím po něm

Manžel už s pitím přestal, mně se ale chuť na společnou intimitu nevrátila.

9 min

Nebezpečně levné potěšení

Po každém vrcholu nutně přijde pokles. Naštěstí to platí i naopak.

11 min

Zdravá puberta

Když začne dospívající vyvíjet odpor, není to známka selhání rodičů. Právě naopak.

9 min

Náročné soužití

Nemůžete teď hned sbalit děti a odejít. Co tedy dělat, když vám doma není dobře?

11 min

Hranice samoty

Izolace není jen pocit. Jak najít spojení ve světě, který nás odděluje od sebe?

11 min

16. 1. 2019

Načítá se...
Načítá se...
Načítá se...

Nejlépe hodnocené články

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.