18. 8. 2015
Všechno, co se v nás odehrává, od látkové výměny až po změnu nálady, se děje díky tomu, že mozek je v neustálé komunikaci s celým organismem. Tuto komunikaci mají na starosti poslíčkové neboli "přenášeči" (transmitery). Úkolem těchto molekul je přenášet vzruchy – tedy jistý druh informací – tak, že působí na receptory umístěné na nervových buňkách neboli neuronech. A protože tyto informace přenášejí v nervovém systému, jmenují se souhrnně neurotransmitery. Receptor je něco jako přijímač na povrchu neuronu a umí zachytit právě jen tu molekulu, která mu přináleží a která tu funguje ve vztahu k němu způsobem klíče a zámku. Je to trochu jako ten test inteligence pro policajty: Policajtům předložili dřevěnou desku s trojúhelníkovým, kulatým a čtvercovým otvorem a dali jim kouli, krychli a jehlan s tím, že je mají protlačit na druhou stranu desky. Po vyhodnocení testů je roztřídili na 2 % inteligentních a 98 % silných...
Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají… a tohle má být "lapací" kapitola o chemii, pročež bude jako návnada patřičně upravená (a já jsem si při jejím psaní zpíval vesměs smutné písně, např. Třináct starejch lotrasů, Kde domov můj nebo Na den svatého Rúfa na poli Moravském krev česká tekla proudem).
Tento článek si mohou přečíst jen naši předplatitelé.
Chcete-li pokračovat ve čtení a otevřít si přístup k veškerému obsahu Psychologie.cz, pořiďte si předplatné.
Chci předplatné