10. 12. 2020
„To je škoda, že vás nemůžu mít doma pořád,“ řekla mi klientka poté, co jsme rozmotaly situaci, která jí na první pohled přišla neřešitelná. Stačilo změnit úhel pohledu – a zmatek se jako zázrakem zmenšil a zpřehlednil. Určitě by bylo praktické mít vždy hned po ruce někoho, kdo vám poskytne zpětnou vazbu, případně pomůže otevřít oči, když si člověk ze strachu tak trochu lže do kapsy nebo hledá cestu z chaosu. Proto také existuje čím dál více všemožných terapeutických nebo koučovacích aplikací. Možná vám to ale nemusí připadat jako ten nejlepší způsob. Ani mně to tak nepřipadá. A vlastně mě ani moc nebaví představa, že bych já měla být někomu neustále k dispozici. Ale vím o někom, kdo vám neustále k dispozici být může a při správném přístupu naprosto perfektně doplní (a klidně časem nahradí) vašeho terapeuta. Váš pes. Pokud ho tedy máte. A jestli nemáte, tak nezoufejte, všechny zmíněné postupy lze praktikovat i s cizím psem a o to větší bude vaše překvapení a dobrý pocit, když zjistíte, že mohou fungovat.
Většina majitelů psů využívá jejich potenciálu primárně k relaxaci. Procházka se psem v přírodě nebo fyzický kontakt s měkkým kožíškem často vydá za pobyt v lázních. Ale pes toho ve skutečnosti umí daleko víc a my se od něj můžeme mnohé naučit. Dokáže být daleko přísnějším a přesnějším zrcadlem našeho počínání než kdokoliv jiný a zpětnou vazbu poskytuje neustále a ihned. Jen se v tom naučit číst a vědět, jak to pro sebe terapeuticky využít. Naslouchejte tedy dobře, co se vám váš psí terapeut pokouší sdělit.
Tento článek si mohou přečíst jen naši předplatitelé.
Chcete-li pokračovat ve čtení a otevřít si přístup k veškerému obsahu Psychologie.cz, pořiďte si předplatné.
Chci předplatné