Pohled na ženské tělo s ideálním poměrem pasu a boků spouští v mozku mužů odměňující oblasti, jež se podílejí na řízení chování a rozhodování.

Američani  Steven M. Platek a Devendra Singh zkoumali, jak reaguje mužský mozek na fotografie nahých ženských těl po plastických operacích. Svoje výsledky zveřejnili v časopise PLoS ONE. Operace měly učinit ženy krásnějšími. Spočívaly v přesunutí podkožního tuku z oblasti pasu do oblasti hýždí místo jeho odsátí, což je běžnější. Některé ženy po operaci zhubly, jiné ale zase ztloustly. V průměru měly všechny stejný Body Mass Index jako před zákrokem.

Fyzická krása by měla podle názoru evolučních psychologů signalizovat u žen i u mužů kvalitní genetickou výbavu a potenciál zplodit životaschopné potomstvo. Měřítka ženské krásy se mění podle módy a podle kultury, ze které daný člověk pochází. Vědci však už dlouho tvrdí, že znají všeobecné kritérium, platné ve všech kulturách a všech časech. Je to poměr šířky pasu a boků. U dokonale krásné ženy by měl být roven zhruba 0,7.

Ženy s ideálním poměrem pasu a boků mají podle mnoha výzkumů v krvi víc ženských hormonů progesteronu a estradiolu. Jsou plodnější a mají větší naději na početí. Ženy s vyšší hladinou progesteronu a estradiolu v krvi ale mají větší šanci trpět problémy s oběhovým systémem, některými typy rakoviny nebo depresemi. Proto si vyšší hladinu ženských hormonů mohou dovolit jen ženy, které zdědily kvalitní geny.

Podobně to mají i muži. Mužské pohlavní hormony oslabují imunitní systém. Čím lepší geny muž má, tím více si může dovolit testosteronu.

Na BMI nezáleží

Pokusu Plateka a Singha se účastnilo čtrnáct mužů. Věkový průměr byl dvacet pět let. Měli za úkol prohlížet si fotografie nahých žen, konkrétně ženských zadků. Na každý obrázek se dívali jednu sekundu. Mezi jednotlivými obrázky jim vědci promítali jiné neutrální podněty. Při tom všem sledovali aktivitu jejich mozku.

Pohled na těla žen, jejichž poměr pasu a boků se po operaci přiblížil číslu 0,7, spouštěl v mozku dobrovolníků oblast označovanou „orbitofrontální kůra.“ Je to oblast, která je součástí tzv. limbického systému. Ten zodpovídá za naše emoce. Orbitofrontální kůra patří k částem mozku, kterými sám sebe odměňuje a zprostředkovává tak žádoucí chování. Kromě ní se spouštěla i oblast zvaná amygdala. Ta je rovněž součástí limbického systému. Ovlivňuje emoce a vnímání jiných lidí.

Platek a Singh prozkoumali i, jak mozek mužů reaguje na změny BMI ženských těl. Změny v BMI zapínaly v mozku jen oblasti, které se podílejí na povrchní registraci tělesných proporcí, ale pravděpodobně nemají nic společného s estetickým posuzováním.

Moulové a drsňáci

Výsledek pokusu potvrdil dosavadní představy o podstatě ženské krásy. BMI není tak důležitý, jako tvar těla. Krásná žena by měla připomínat přesýpací hodiny, aspoň podle představ mužských mozků. Mladým dívkám se skutečně začíná ukládat tuk na hýždích a na prsou s nástupem puberty. Poměr pasu a boků není jediné měřítko ženské krásy. Podle tvrzení některých vědců je ještě lepší šířka pasu při pohledu ze strany.  Muži chtějí ženy, aby se mohli stát otci co nejvíce jejich dětí, nejlépe úplně všech. Jelikož plodnost s věkem klesá, snaží se vybírat co nejmladší partnerky.

Ženám záleží na kráse mužů méně než mužům na kráse žen. Je pro ně důležitá i moc a bohatství, jako signál schopnosti postarat se o rodinu. Ženská představa ideálního muže se mění podle fáze menstruačního cyklu. V neplodné fázi se ženám líbí hodní ňoumové, ochotní starat se o děti. V plodné fázi se jim líbí drsní chlapi, kteří vypadají mužně a mají šanci zplodit kvalitní potomstvo. O něj by se pak mohl starat i nic netušící hodný ňouma.

Znaky mužské krásy z hlediska žen jsou tělo ve tvaru písmene „V“ – široká ramena, úzký pas a svalnatý hrudník. Důležitý je symetrický obličej, dlouhé nohy a vysoká, vzpřímená postava.