Myšlenkové vězení

Nezasloužím si to. Nemám na to. Ostatní to umí lépe. Jsem tlustá, ošklivá, blbá. Druhé jen odpuzuji. Nikdy se to nenaučím. Nikdo o mě nemá zájem. U pohovoru to zase zkazím. Nikdo se se mnou nechce bavit. Až zjistí, jaký jsem/jaká jsem, už se neozve. Když se se mnou rozejde, nejsem nic… Myšlenky, které se nedají zastavit. Kritika, opovržení, někdy až nenávist k sobě. I takto nám dokáže „zatopit“ naše hlava. Nic hezkého ke čtení. Natožpak když k sobě takto mluvíme každý den. Někdy nevědomky. Někdy se přistihneme, že si tyto věty říkáme, a snažíme se je zastavit. Většinou to nejde. Tyto myšlenky patří k nám. Drží se nás jako klíště a sami sebe pak podrýváme v mnoha situacích, které zažíváme.