25. 6. 2015
Dítě musí myslet kreativně, protože svět neumí, teprve ho poznává. Nezná hranice a zažívá dobrodružství pádů, protože se učí metodou pokus – omyl. Dítě se ale nenechá otrávit, má nenasytnou zvídavost sloního mláděte a učí se s přirozenou chutí a dychtivostí. Jak můžeme psychický stav dítěte využít při řešení problémů a jaké další metody nám mohou pomoci?
Horatio Walpole, 4th Earl of Orford, byl jedním z prvních lidí, kteří obhajovali dobrou pověst Richarda III. proti pomlouvačnému Shakespearovu portrétu, navíc pořízenému na objednávku královny Alžběty I. ku zvelebení pověsti Tudorovců (kteří stejně s její osobou vymřeli a přenechali trůn Stuartovcům). Kromě toho si více než 40 let dopisoval se svým vzdáleným bratrancem. V dopise datovaném 28. ledna 1754 mimo jiné napsal: "Tento objev téměř patří mezi ty, kterým říkám Serendipity, což je velmi expresivní výraz. Jelikož právě nemám nic lepšího na práci, vysvětlím ti to, protože lépe to pochopíš v souvislosti než z definice.
Tento článek si mohou přečíst jen naši předplatitelé.
Chcete-li pokračovat ve čtení a otevřít si přístup k veškerému obsahu Psychologie.cz, pořiďte si předplatné.
Chci předplatné