Neumím dobře meditovat. Neumím žít mindfulness. Čas od času se nechám strhnout hodnocením druhých, negativními myšlenkami, podlehnu strachu nebo úzkosti. Někdy takové situace zvládám hůř, někdy líp. Jedna věc mi ale s jistotou pomáhá. Opravdu o jedné své osobní technice vím, že se o ni mohu opřít. Nebudu čtenáře napínat: říkám tomu alternativní scénář. Možnost, kterou si pro sebe vytvořím, jakmile se v mém životě děje něco jinak, než bylo v mém báječném plánu. Protože já si ráda dělám plány a ráda se těším – ale stane se, že se něco nedaří.