Nedospělé já

V dospívání jsme potřebovali uznání. Třeba že o nás někdo stojí – a všichni to vidí. Pořád je to tam?

15:30
Iveta Vitková

Iveta Vitková
Psychoterapeutka

22. 4. 2021

„S mužem už dávno nejsme puberťáci, ale přece se občas pohádáme kvůli sociálním sítím,“ napsala nám do redakce čtenářka Lenka. „Já mám problém s jeho uzavřeností. Nezveřejnil ani jednu fotku nebo status o naší rodině a dětech, nikdy nedal moji nebo naši společnou fotku… Pochybuji, jestli mě má můj muž stále rád. Co s takovými pocity?“

Od chvíle, kdy se sociální sítě staly běžnou součástí našich životů, máme mnoho nových příležitostí a cest, jak předávat informace, sdílet pocity či se vzdělávat a pracovně rozvíjet. Zdá se mi však, že do našich životů vklouzly tak nějak nenápadně a plíživě. Díky tomu jsme si nevšimli, že svůj život žijeme vlastně dvakrát. Jednou v hmatatelné a podruhé ve virtuální realitě. A náš „nový“ život není o nic méně plný starostí, otázek, nejistot a obav než ten původní.

Pokračovat ve čtení

Odemknout celý web

od 104 Kč měsíčně

Články k poslechu

Co si dlužím

Sami vůči sobě jsme věřitelem i dlužníkem současně. Jak předcházet vyčerpání zdrojů?

8 min

Umění vypnout

Učím se být nejen on, ale také off – zastavit se včas, když bych toho …

9 min

Nikdo nejsme dost dobří

Hluboký pocit nedostatečnosti je základní lidská zkušenost.

12 min

Učím se nevědět

O profesních slepých uličkách začínající psycholožky píše Tereza Sladká.

7 min

Nemluvme o násilí

Jak mluvit s dětmi, aby se škola a svět staly bezpečnějším místem?

16 min

22. 4. 2021

Načítá se...
Načítá se...
Načítá se...

Nejlépe hodnocené články

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.