4. 6. 2025
Naštvání a vztek jsou nejčastěji potlačované emoce. Agresivní impulzy prostřednictvím různých obranných mechanismů odsouváme do nevědomí, odkud se však propisují do našeho prožívání a chování. Nebo si od vzteku umíme ulevit – vybít se sportem, křičet sami v autě nebo doma do polštáře. Stále však pro nás je těžko přijatelnou emocí, zejména pokud je směrován na naše blízké. Může být těžké si připustit, že nás štvou rodiče, děti nebo partner. Žijeme v zakořeněném přesvědčení, že tato „negativní emoce“, jak je na ni často nahlíženo, do blízkých vztahů nepatří. Láska i vztek však mohou probíhat paralelně.
Pokud se omezíme na partnerskou oblast: to, že nás partner něčím štve, nevylučuje, že ho milujeme. Čím více si však vztek vůči němu nelze dovolit, tím více v nás roste napětí. Jeho ventilování pak v různých podobách přenášíme do jiných oblastí. Důvodů, proč nás partner může štvát, je samozřejmě nespočet. Důležité však je, jak s naším vztekem nakládáme my sami. Do jaké míry je pro nás možné si ho připustit a být s ním v kontaktu.
Odemknout článek e-mailem
zdarma pouze tento článek.
Skvělé, článek je odemčen.
Odkaz jsme vám poslali na e-mail.
Odemknout celý web
od 104 Kč měsíčně
Přihlásit se
už mám předplatné