Co když se z kamarádství začne jednostranně rodit láska? Takový vztah nám pomalu přerůstá přes hlavu. Neustále na dotyčného myslíme a je nám s ním dobře. To se v nás probudil hormonální koktejl. Chci ho, ale nesmím ho chtít – je přece zadaný. A tak ho nechci. Nebo chci? Možná by mi nevadilo zůstat „jen“ přáteli, ale jde to? Zvládnu si pak najít svůj vlastní partnerský vztah? Taková situace dokáže být velmi nepříjemná, intenzivní a pohlcující. Zamilovanost je krásná, ale pokud není opětovaná nebo nemá jasně vymezené hranice, začne nám brát veškerou pozornost a energii. Milujeme, ale nemůžeme, a tak hledáme cestu ven. Jak se v sobě vyznat?