Když pozorně vnímáme druhé, mozek pracuje efektivněji. Mysl svoji kapacitu nevyčerpává pozorováním sebe sama.
Představte si, že bychom se nikdy nedokázali ponořit do děje filmu. Že bychom jen nutkavě sledovali, co mají herci na sobě (Kde to vyhrabali?), že jejich dialogy neznějí důvěryhodně (Neumí hrát, nebo to je prostě blbě napsané?). Přemýšleli bychom, kde se to točilo, ale unikalo by nám, co se na plátně děje.