Jsem na pláži, dívám se na moře a nedělám nic. Vlastně dělám – cítím slanou vůni vzduchu, vnímám děti, jak si kousek ode mne hrají v písku, a přemýšlím, že bych o tom mohl napsat. Ne, nechci provokovat ty, kteří tohle čtou cestou do práce, chci se jen podělit o náladu a pár myšlenek, které mi připadají důležité pro duševní zdraví a pocit spokojenosti.
Potkají se dva muži v letadle, cestu si krátí hovorem. Nejprve proberou nevalné služby letecké společnosti, pak se pustí do odhadu počasí v místě příletu a nakonec se jeden druhého zeptá:
- „Co děláte? Čemu se věnujete?“
- „Obchoduji s nemovitostmi, právě jedu za obchodem. Toto odvětví je stále na vzestupu, mám hodně práce, vlastně mi na nic jiného ani nezbývá čas.“
- „Aha, já jsem spisovatel a scénárista. Momentálně píšu knihu o cestování naslepo, ale živí mě spíše ty scénáře. Času mám hodně, jsem svým pánem.“
- „A nenudíte se, když nemáte pořád co dělat?“
- „Ale já mám pořád co dělat – často si povídám v duchu sám se sebou – vymýšlím témata na knihy, přemýšlím, jak to souvisí s mým životem…“
- „To není nic pro mne, nudil bych se! I na dovolené vyřizuju pracovní e-maily a sleduju trh s realitami. Podle mě přemýšlení o sobě přináší jen potíže…“
A hádejte, který z těch dvou pánů mi tento rozhovor vyprávěl v mé ordinaci během psychoterapeutického sezení?
Tento článek si mohou přečíst jen předplatitelé.
Chcete-li pokračovat ve čtení, vyberte si jednu z variant předplatného.