Videosemináře: Učebna
Vyberte si své téma Předplatné
Ilustrace: Aron Wiesenfeld, www.aronwiesenfeld.com

Nevidím, neslyším

Jakými mechanismy si mozek vybírá, čemu věnuje pozornost?

Andrea Hlubučková

Andrea Hlubučková

29. 12. 2017

„Dávej bacha! Pozor! Kam čumíš!“ zavoláme na kluka na kole, který je schopen vjet na chodník, přejet nám dítě, rozsypat plný košík a vjet zpátky na silnici přesně pod auto.

Celé dopoledne seděl ve škole, fyzicky přítomen, ale duchem jinde. Díval se dopředu, ale učitele před tabulí ani ptáky na stromě na školní zahradě neviděl.

Kdyby se cestou domů soustředil na jízdu a sledoval své okolí, nenapáchal by takovou spoušť, a kdyby se soustředil ve škole, sklízel by jedničky. „Je nepozorný!“ píše mu učitel poznámku.

Oči měl upřené před sebe – jak to, že nevidí, nevnímá? Jak to, že je možné být nepozorný? Psycholog Edward Lee Thorndike zjistil, že nepozornost je vždy pozornost k něčemu jinému.

Stojí mi to za to?

Zůstaňme na chvíli u vnitřního zaměření. Pokud je možné něčemu nevěnovat pozornost, odpojit ji, je také možné svou pozornost vědomě obracet k podnětům a věcem, kterým ji v tu chvíli věnovat chceme.

A to může být problém. Jestliže je zaměřování pozornosti aktivní proces, znamená to, že nám spotřebovává energii, stojí nás nějaké úsilí. A my přirozeně v každém okamžiku vyhodnocujeme, zda nám daný podnět za to stojí.

10. listopadu 2018

Zvládání emocí v pěti krocích (seminář)

Radka Loja

Tak třeba chlapec ve škole nevěnuje pozornost výkladu o zlomcích, jelikož se nedovede pro zlomky nadchnout, a učitel nedokáže silou svých podnětů jeho pozornost přitáhnout.

Říci, že se nám nedaří věnovat pozornost tomu, co nás nebaví, je ale příliš jednoduché.

Nutný filtr

V bdělém stavu proudí do člověka smyslovými kanály neuvěřitelné množství vjemů. Zrakové, sluchové, čichové, hmatové, všechna čidla jsou neustále otevřená. Vážně všechna? Teplota, rosný bod, kdo stojí za vámi, jakou barvu má svetr kolegy, co jste snídali, odkud proudí vítr, že máte příliš utažený pásek… z toho by se jeden zbláznil. Ano, přesně tak.

Aby se nezbláznil, má náš mozek pro své vnímání několik filtrů. Pozornost slouží k zaměření vědomí na určitý podnět, objekt, děj či cíl. Naše nervová soustava má omezenou kapacitu, a tak je potřeba hned u vstupu třídit podstatné informace a ignorovat ty nevýznamné.

V mozku ovlivňuje aktivitu pozornosti tzv. retikulární formace, která má tlumivý a povzbudivý vliv na mozkové funkce. Pozornost jako psychická funkce slouží k tomu, abychom se v obrovském množství podnětů dokázali vyznat a v pravý čas a v pravou chvíli vybrat ten důležitý. Má na starosti vhodný výběr těchto podnětů a zároveň jejich vyhledávání.

Zaměření vědomí může být způsobeno námi samotnými, našimi zájmy, potřebami, cíli anebo právě vnějšími podněty – upoutá nás například silný zvuk, překvapivý děj atd.

Pozor, něco se děje!

Tak rozlišujeme pozornost dvojí: záměrnou a bezděčnou. Záměrná pozornost je vrozená všem lidem. Je založena na orientačně-pátracím reflexu, což je jeden z vrozených životně důležitých reflexů. Přitáhne si nás nový, silný a neočekávaný podnět – například si povídáme s kamarádkou u kávy a najednou za oknem proletí kus střechy a s velkou ránou dopadne na zem.

Audio kniha ke stažení

Pusť to z hlavy!

Výběr článků z Psychologie.cz v podobě mluveného slova. K poslechu jsme připravili články Radky Loja, Dalibora Špoka, Ivety Hrotkové, Jakuba Nemčeka, Andrey Novotné a Vojtěcha Pišla.

Stáhnout
Audio kniha ke stažení

Pusť to z hlavy!

Výběr článků z Psychologie.cz v podobě mluveného slova. K poslechu jsme připravili články Radky Loja, Dalibora Špoka, Ivety Hrotkové, Jakuba Nemčeka, Andrey Novotné a Vojtěcha Pišla.

Stáhnout

Bezděčná pozornost náš zrak přitáhne k oknu, sluchem zaznamenáme vjem rány a poté rozumem vyhodnotíme, že jde jen o kus plechu a nic se nestalo. Svou pozornost pak vědomě zaměříme zpět ke kamarádce a povídání u kávy.

Při jiné situaci si v klidu pozorujeme hladinu řeky, číháme na rybu a vedle vyskočí krokodýl. Zareagujeme útěkem (v tomto případě asi i výkřikem). Tento reflex má chránit náš holý život v prostředí plném nástrah.

S tím souvisí také známý fenomén „koktejl párty“. Představte si, že jste na večírku, všichni postávají se sklenkou v ruce, vede se tichý hovor, ale z polohlasého šumu náhle ve vašich uších vystoupí hovor v rohu místnosti, protože tam zaslechnete své jméno. Okamžitě tam zaměříte svou pozornost.

Dva proudy pozornosti

Pod hlavním proudem zaměřené pozornosti tedy existuje ještě podvědomá registrace okolního dění. Vjemy si nepamatujeme, ale jakmile je mezi nimi něco významného, tak to zaznamenáme. Jaké podněty tedy samy upoutají naši pozornost?

  • Vše, co je nové, spojené s nebezpečím, co nás může ohrožovat, vše intenzivní, pohybující se a měnící.
  • Výrazné a náhlé změny známých podnětů, kontrastující s okolím.
  • Podněty spojené s osobním či sociálním významem (naše jméno, jméno našich dětí atd.).
  • Pozornost je také ovlivňována emocemi a motivy.

Kromě této bezděčné pozornosti můžeme pozornost záměrně soustředit na určitou mentální aktivitu – například chlapec ve školní třídě přestává sledovat výklad o zlomcích, když za okno přiletí ptáček, který upoutá jeho pozornost. Aktivně se pak musí snažit odpoutat se od pohledu ven a vrátit se mentálně do třídy ke zlomkům.

Proč je to pro chlapce takový problém? Jak už jsme řekli, zaměřování pozornosti je spojeno s námahou. Člověk musí vyvinout nějaké volní úsilí, musí ji chtít přesměrovat. Jak těžké to má: od zajímavého a nového ptáčka se odpoutat a přesměrovat k nudným a nepochopitelným zlomkům vyžaduje hodně úsilí. To ale není jediná překážka.

Zaměřování pozornosti nám ztěžuje také to, že není neomezená – kapacita pozornosti je daná, mluví se o pěti až devíti prvcích, které dokážeme mít ve vědomí najednou. Více podnětů nelze „usledovat“. Pozornost také po přibližně pěti sekundách přirozeně těká.

Trénink pozornosti

Výzkumem pozornosti se aktuálně zabývá mnoho vědeckých týmů. Zajímají se o vlastnosti filtrů, skrz které procházejí podněty dále do mozku. Možné využití si dovedete představit:

  • Co kdyby člověk dokázal s přehledem zpracovat a vyhodnotit více vjemů než jednociferný počet?
  • Jak by se dala připoutat pozornost určitých lidí v určitém prostředí?
  • Jak působí podprahové vjemy?
  • Jaké by mohlo být komerční využití těchto poznatků?

Další vědecké přístupy k pozornosti se zabývají její kultivací. Zkoumáme, zda se pozornost dá usměrňovat a rozvíjet. Lze vůbec zabránit těkání pozornosti, které vede až k prokrastinaci?

Odpověď je ANO. Lze se naučit být teď a tady. Lze trénovat schopnost záměrně věnovat pozornost tomu, co se děje v přítomném okamžiku, a to bez posuzování, hodnocení a očekávání.

Využívejte celý web.

Předplatné

Také lze trénovat zaměřování se na nezábavné a plytké podněty. Není to ale jednoduchá cesta, jde o trénink, který se dá připodobnit k trénování běhu: zdánlivě banální cvičení, která se vykonávají pravidelně za daných podmínek – a mají velký efekt na celkové fungování jedince.

Způsob, jakým se takový trénink ubírá, je již na jiný článek. Patří mezi trénink kognitivních funkcí nebo se s ním setkáte v rámci psychologického poradenství využívajícího přístupy a techniky z oblasti focusingu a mindfulness.

Pro chlapce, který přijde ze školy s poznámkou, pětkou ze zlomků a pobouraným kolem, tedy existuje možnost, jak zkrotit jeho nepozornost.

Vyzkoušejte na sobě

Všímavá procházka

Jde o trénink mindfulness a plné pozornosti. Vyberte si klidné místo, nejlépe les či park, a chvíli, kdy nebudete rušeni. Nejdřív jděte tak jako jindy. Postupně zkuste otevírat svou mysl a zaměřovat pozornost na jednotlivé smysly. Vnímejte své okolí se zájmem a dětskou zvědavostí. A takto postupně objevujte: hmat, zrak, čich, chuť, sluch.

  • Nejdříve zaměřte pozornost na dotek chodidel se zemí, pohyb nohou, pohyb celého těla.
  • Vnímejte vítr proudící kolem vás. Všímejte si oblečení, kde vás škrtí, objímá. Teplo a chlad…

Zkoušejte vědomě přeladit z jednoho smyslu na druhý, nehodnotit, neposuzovat, nedomýšlet (podzimní listí – ach jo, to už budou Vánoce, nemám dárky...), jen vnímat.

  • U zraku je možné pokračovat v chůzi se zavřenýma očima.

Takto zkoušíme zaměřovat pozornost a zároveň plně vnímat přítomnost.

Dokážu to!

Trénujte plnou pozornost stavbou věže z kostek. Půjčte si od dětí orientální hru Jenga, která se skládá jen z dřevěných kostek. Staví se na sebe nejdříve ve trojicích, pak se kostky vysunují a staví dále, až před námi stojí vysoká věž.

Stavba vyžaduje stále plnější soustředění, kontrolu všech pohybů rukou, dechu. Třas v rukou odmění věž rachotem při pádu, stejně tak úzkostné myšlenky typu to nikdy nedokážu.

Podobně funguje také hra Mikádo, kdy vytahujete z hromádky jednotlivé tyčinky tak, abyste žádnou jinou nepohnuli.

Diskuse 0