Neviditelná pouta

Proč lidé brání ty, kteří jim ubližují?

9:46
Kristina Sarisová

Kristina Sarisová
Psycholožka

12. 7. 2023

Oběti únosů, které jsou drženy jako rukojmí, si k pachatelům mnohdy vytvoří pouto přesně opačné, než bychom čekali. Co se stane, že místo nenávisti, opovržení a naštvání oběti ke svým únoscům a trýznitelům emočně přilnou, chovají k nim sympatie a mají s nimi soucit? A co vytváří podobné vzorce u zanedbávaných dětí nebo obětí domácího násilí?

Poprvé byl takzvaný Stockholmský syndrom popsán v roce 1973, kdy byla v centru hlavního města Švédska přepadena banka. Dva pachatelé zajali čtyři lidi, které drželi téměř šest dní v zajetí. Po jejich propuštění byly u rukojmích pozorovány zcela nečekané reakce, které tehdejší vyšetřovatele značně překvapily. Očekávali totiž, že oběti budou únosce nenávidět, budou si přát, aby dostali co nejvyšší tresty, možná se jim budou chtít pomstít za způsobený stres a útrapy.

Pokračovat ve čtení

Odemknout celý web

od 104 Kč měsíčně

Články k poslechu

Co si dlužím

Sami vůči sobě jsme věřitelem i dlužníkem současně. Jak předcházet vyčerpání zdrojů?

8 min

Umění vypnout

Učím se být nejen on, ale také off – zastavit se včas, když bych toho …

9 min

Nikdo nejsme dost dobří

Hluboký pocit nedostatečnosti je základní lidská zkušenost.

12 min

Učím se nevědět

O profesních slepých uličkách začínající psycholožky píše Tereza Sladká.

7 min

Nemluvme o násilí

Jak mluvit s dětmi, aby se škola a svět staly bezpečnějším místem?

16 min

12. 7. 2023

Načítá se...
Načítá se...
Načítá se...

Nejlépe hodnocené články

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.