Odpustit nevěru?

„Mám mu odpustit znovu?“ ptá se v dopisu redakci čtenářka Věra, která je se svým mužem bezmála čtyřicet let. Byl její první a poslední partner. Prožili spolu většinu dospělého života, vychovali děti, navenek působí jako stabilní a krásný pár. Jenže do tohoto příběhu se podruhé vrátila emoční nevěra. Ne jednorázové selhání či krátké poblouznění, ale dlouhodobé tajné sdílení, psaní, telefonování, důvěrnost s jinou ženou. A znovu ze stejného důvodu: muž se podle svých slov necítil doma dost podporovaný, oceňovaný, pochopený. Takže odpustit, nebo ne? Možná je tahle otázka příliš rychlá. Ne proto, že by nebyla důležitá, ale proto, že přichází až po jiných otázkách. Před odpuštěním bývá potřeba porozumět tomu, co se ve vztahu skutečně děje. Co se v něm ztratilo, co se dlouho neříkalo. Co třeba jeden z partnerů opakovaně hledá mimo partnerství. A rozhodující je, zda jsou oba ochotni se na to všechno podívat pravdivěji než poprvé.