4. 10. 2024
„Každý den se lidé vztahují k druhému buď jako k bytosti, nebo jako k hmotě. Buď přiznávají druhému hodnotu založenou jednoduše na tom, že druhý existuje, anebo na sebe pohlížejí jako na věc, která je cenná jen tím, co jim přináší.“ I tak by se dalo parafrázovat sdělení filozofie Martina Bubera. Buber tyto dva způsoby vztahování se k lidem označil souslovími. Člověk v modu Já–Ty pohlíží na druhého jako na jedinečnou bytost hodnou úcty, aniž by si druhý tuto úctu musel nějak zasluhovat. V modu Já–Ono pohlíží na člověka jako důlní inženýr hledí na ložisko černého uhlí: vytěžit a odhodit.
V modu Já–Ty jsem s druhým člověkem kvůli němu samotnému a našemu setkání. Tím vyjadřuji, že člověk je pro mě hodnotný sám o sobě, a nikoliv až díky tomu, co mi poskytuje. V modu Já–Ono je ten druhý jen zdrojem vlastního uspokojení a naplnění mých potřeb. Vnímám jej pouze optikou toho, co ze vztahu a kontaktu s ním mohu získat. Tím se v mém vztahování rozpíjí kontrast mezi člověkem a věcí. Není tu důvod pro člověčenství druhého, který by sahal dál, než leží mé potřeby.
Pokračovat ve čtení
Odemknout článek emailem
zdarma pouze tento článek.
Skvělé, článek je odemčen.
Odkaz jsme vám poslali na e-mail.
Odemknout celý web
od 104 Kč měsíčně
Přihlásit se
už mám předplatné