Panovačné dítě

Děti si potřebují osahat svou sílu. A poznat, kde jsou její hranice.

12:34
Jana Šulistová

Jana Šulistová
Publicistka

18. 11. 2024

Nechť zvedne ruku, kdo to nezažil, ať už v roli rodiče, nebo přihlížejícího! Dítě se v záchvatu vzteku válí po zemi a řve, protože nedostalo, co chce. Rodič reaguje dle svého naturelu a výchovného přesvědčení. Každý z přihlížejících by to dělal jinak, starší generaci dokonce svrbí dlaně. Moji rodiče v takových chvílích s vítězným leskem v oku pohrdlivě utrousili: „Vy jste se vztekali JENOM JEDNOU!“ Ani já, ani bratr si nepamatujeme, co nastalo po našem prvním pokusu o násilné sebeprosazení, ale jako generace vychovávaná vařečkou bohužel celý život řešíme témata hněvu, hranic a sebehodnoty.

Je tedy logické, že na panovačné děti mám celoživotně pifku. Vřeštící batole ve mně vyvolává nespočet emocí. Soucit a pochopení s oběma aktéry by měly být na prvním místě. Jenže nejsilnější je: Jak to, že ono může a já nesměla? Já musela být zticha a na starý kolena mám poslouchat vzteklý řvaní celou cestu tramvají? Ano, náhled mám, ale to je navzdory letům sebezpytu asi tak všechno. Pozor, do článku se tento osobnostní rys jistě promítne!

Články k poslechu

Láska na talíři

Jídlo a láska mají hodně společného. Problém vzniká, když se obojí nějak zamotá a přidá …

10 min

Magický svět

Lpění na věcech a rituálech dětem dává jistotu. Kdy je čas zasáhnout?

7 min

Paradox změny

Změna se děje, když na ni přestaneme tlačit. Jak se tomuto stavu otevřít?

13 min

Protože jsme milovali

Ztráta bolí. Nedá se tomu vyhnout. Žal nás přivádí přímo k jádru naší bytosti.

9 min

Proč jsem neviditelná?

Můžeme být mezi lidmi, a přitom úplně sami. Chvíli nám to i vyhovuje. Jenže co …

10 min

18. 11. 2024

Načítá se...
Načítá se...
Načítá se...

Nejlépe hodnocené články

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.