Paradox samoty

Sami se sebou žijeme neustále, ne vždy si ale umíme být skutečně nablízku.

12:48
Anna Faltýnková

Anna Faltýnková
Psycholožka

5. 9. 2024

Ať už trávíme čas v práci s kolegy, doma s rodinou, či na sociálních sítích, většinu našeho bdělého času věnujeme sociálním aktivitám. Člověk je tvor společenský, a tak je přirozené, že ke spokojenému životu potřebuje udržovat kvalitní sociální vazby. Stejně prospěšné ale je i bytí sám či sama se sebou, což je pro mnohé obtížná představa. Stává se, že sami být tak nějak neumíme a ani nechceme. Samota nás nudí, tísní až děsí, přináší zneklidňující myšlenky a vyplavuje nepříjemné vzpomínky.

Podobné pocity zažívá i čtenářka Adéla, která nám do redakce napsala: Jakmile mám být sama se sebou bez plánu s někým dalším, propadám do pocitu úzkosti, prázdnoty a neoblíbenosti, a to zejména pokud zrovna nemá nikdo čas a já nemohu naplnit tu prázdnotu s někým, kdo mi dá lásku, zájem, pozornost.

Odemknout celý web

od 104 Kč měsíčně

Články k poslechu

Velké dílo duše

Co má pradávná alchymie společného s duševním vývojem?

13 min

Kde je moje hranice

Proč psychologie nemůže na podobné otázky odpovědět za nás?

14 min

V čekárně na lásku

Sen o štěstí mívá pro milenky tím tvrdší dopad, čím déle jim trvá se z …

8 min

Dost dobrá matka tady a teď

Děti konečně usnuly a vás přepadají pocity nejistoty a viny?

6 min

Podráždění

Štve vás na lidech snad úplně všechno? Možná jste uvízli v naučené bezmoci.

14 min

5. 9. 2024

Načítá se...
Načítá se...
Načítá se...

Nejlépe hodnocené články

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.