Paradox samoty

Sami se sebou žijeme neustále, ne vždy si ale umíme být skutečně nablízku.

12:48
Anna Faltýnková

Anna Faltýnková
Psycholožka

5. 9. 2024

Ať už trávíme čas v práci s kolegy, doma s rodinou, či na sociálních sítích, většinu našeho bdělého času věnujeme sociálním aktivitám. Člověk je tvor společenský, a tak je přirozené, že ke spokojenému životu potřebuje udržovat kvalitní sociální vazby. Stejně prospěšné ale je i bytí sám či sama se sebou, což je pro mnohé obtížná představa. Stává se, že sami být tak nějak neumíme a ani nechceme. Samota nás nudí, tísní až děsí, přináší zneklidňující myšlenky a vyplavuje nepříjemné vzpomínky.

Podobné pocity zažívá i čtenářka Adéla, která nám do redakce napsala: Jakmile mám být sama se sebou bez plánu s někým dalším, propadám do pocitu úzkosti, prázdnoty a neoblíbenosti, a to zejména pokud zrovna nemá nikdo čas a já nemohu naplnit tu prázdnotu s někým, kdo mi dá lásku, zájem, pozornost.

Tento článek si mohou přečíst jen naši předplatitelé.

Chcete-li pokračovat ve čtení a otevřít si přístup k veškerému obsahu Psychologie.cz, pořiďte si předplatné.

Chci předplatné
Už máte předplatné? Přihlaste se.

Články k poslechu

Od všeho utéct

Péče o děti vytahuje na povrch stíny z naší minulosti. Jak se s nimi vypořádat?

13 min

Jak opouštět své sny

Všechno už v životě nestihnete. Nemá smysl rvát to silou. Učme se pouštět.

12 min

Čtení pocitů

Přestaňte své prožitky rozebírat. Naslouchání signálům z nitra vypadá jinak.

7 min

Panovačné dítě

Děti si potřebují osahat svou sílu. A poznat, kde jsou její hranice.

13 min

Jsem nejhorší

Srovnávat se neustále s okolím našemu sebevědomí nepomáhá. Co tedy?

12 min

5. 9. 2024

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.