Paradox samoty

Sami se sebou žijeme neustále, ne vždy si ale umíme být skutečně nablízku.

12:48
Anna Faltýnková

Anna Faltýnková
Psycholožka

5. 9. 2024

Ať už trávíme čas v práci s kolegy, doma s rodinou, či na sociálních sítích, většinu našeho bdělého času věnujeme sociálním aktivitám. Člověk je tvor společenský, a tak je přirozené, že ke spokojenému životu potřebuje udržovat kvalitní sociální vazby. Stejně prospěšné ale je i bytí sám či sama se sebou, což je pro mnohé obtížná představa. Stává se, že sami být tak nějak neumíme a ani nechceme. Samota nás nudí, tísní až děsí, přináší zneklidňující myšlenky a vyplavuje nepříjemné vzpomínky.

Podobné pocity zažívá i čtenářka Adéla, která nám do redakce napsala: Jakmile mám být sama se sebou bez plánu s někým dalším, propadám do pocitu úzkosti, prázdnoty a neoblíbenosti, a to zejména pokud zrovna nemá nikdo čas a já nemohu naplnit tu prázdnotu s někým, kdo mi dá lásku, zájem, pozornost.

Články k poslechu

Paradox změny

Změna se děje, když na ni přestaneme tlačit. Jak se tomuto stavu otevřít?

13 min

Protože jsme milovali

Ztráta bolí. Nedá se tomu vyhnout. Žal nás přivádí přímo k jádru naší bytosti.

9 min

Proč jsem neviditelná?

Můžeme být mezi lidmi, a přitom úplně sami. Chvíli nám to i vyhovuje. Jenže co …

10 min

Touha žít v lásce

Jak mohou nalézt harmonii homosexuálové vychovávaní v katolické víře?

18 min

Nedokonalá

Možná si to potřebujete přečíst ještě jednou: je v pořádku nebýt ve všem na jedničku.

10 min

5. 9. 2024

Načítá se...
Načítá se...
Načítá se...

Nejlépe hodnocené články

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.