14. 4. 2020
Po desetiletí vědci studují psychologické dopady života ve stísněných prostorách, s nikým okolo kromě ostatních členů posádky. Výzkum skupin žijících dlouhodobě v izolaci na jaderných ponorkách, oceánografických plavidlech či výzkumných stanicích v Antarktidě zdokumentoval jev známý jako ponorková nemoc. Angličtina používá pro tento fenomén termín cabin fever – což můžeme přeložit jako kajutová, ale také jako chatová horečka – odkazující na zkušenosti aljašských zlatokopů a polárníků, kteří byli nuceni při nepříznivém počasí trávit spolu dlouhé dny v chatkách a srubech.
Ponorková nemoc se obvykle projevuje poruchami spánku – velkou ospalostí nebo naopak nespavostí. Postižený je letargický, má problémy se soustředěním. Typická je zvyšující se podrážděnost a nedůvěra vůči ostatním přecházející až do paranoi. Objevuje se nutkavá potřeba opustit prostor, ve kterém jsme nuceni pobývat, bez ohledu na nepříznivé nebo život ohrožující podmínky panující venku.
Tento článek si mohou přečíst jen naši předplatitelé.
Chcete-li pokračovat ve čtení a otevřít si přístup k veškerému obsahu Psychologie.cz, pořiďte si předplatné.
Chci předplatné