Kamarád trpí těžkou agorafobií. Jeho lékař mu předepsal Venlafaxin 2× 75mg. Bere to dlouhodobě a nepomáhá to, spíš se to podle něj zhoršuje. Nic dalšího mu nedoporučil, jen psychiatrii v Kroměříži, odkud kamarád po třech dnech odešel, protože se mu stav naopak zhoršil. Na psychoterapii z principu kvůli své nemoci docházet nemůže. Existuje vůbec něco, co ještě může udělat pro zlepšení svého stavu?
Jelena, 36 let
Názor odborníka
Milá a vážená dospělá majitelko pomocné ruky, vážená Jeleno,
děkuji vám za důvěru a jak pro vás, tak možná pro všeobecnou informaci odpovídám v obecné rovině na váš dotaz. Já bych se – asi marně – na oplátku zeptal, zda si váš přítel je vědom vaší komplexní starosti o něj a jestli by nebylo lepší, kdyby projevil svůj zájem sám. Nevím, jestli mu péče svědčí (viz kroměřížský pobyt).
Agorafobie patří mezi úzkostné poruchy a pojí se většinou s panickými atakami, které mohou být provokovány nejen otevřeným prostranstvím (agora = náměstí), ale mnoha jinými místy (uzavřené prostory, výška, některé dopravní prostředky), situacemi (většinou situace „jako v pasti“) či okolnostmi (veřejné vystoupení, úřední jednání).
Zblázním se!
Panická ataka pak představuje skutečně pro nezasvěcené a neznalé nepředstavitelnou úzkost doprovázenou tělesnými pocity, které postiženého vedou k úvaze, že umírá, že se zbláznil nebo že se roztrhne či vybuchne. Protože naše JÁ je tělesné já, postižení prožívají skutečně netypický tělesný stav, který je někdy doprovázen pocity derealizace (jako by všechno bylo neskutečné, za sklem atp.) a depersonalizace („jsem někdo úplně jiný“), což jejich úzkost umocňuje.
Objevuje se v každém věku a postihuje ženy častěji než muže asi v poměru 3 : 1. Podle mých zkušeností je to nezřídka v situacích, kdy člověk udělá nějaké závažnější životní rozhodnutí, které racionálně považuje za správné, proti kterému se ale jeho nevědomí (gut feeling – říkají Britové) bouří.
Mám ve své sbírce čtyři mladé dámy, které postihly těžké paniky poté, co zamířily ke kýženému sňatku, jenž se ale záhy po uskutečnění ukázal být tím nejblbějším rozhodnutím v jejich životě: jejich manželé se projevili jako ještě větší pitomci než zbytek mužů na planetě a manželství skončilo bouřlivým rozvodem v řádu měsíců.
Léky i psychoterapie
Léčení se doporučuje komplexní: psychoterapie i farmakoterapie. Z farmak se nedávají „prášky proti úzkosti“ (lexaurin, diazepam aj.), zabírá většinou pouze alprazolam (Neurol, Xanax, Frontin a další firemní přípravky) a ten nabízíme jen krátkodobě na řešení akutních stavů.
Dlouhodobě se dávají antidepresiva s představou, že srovnání poměrů v regulacích serotoninu povede ke zlepšení (velmi přibližně: serotonin je král, a když ten bude v pořádku, ostatní systémy si už profackuje sám). Mezi antidepresivy není zkřížená rezistence, což znamená, že nechytne‑li se jedno, může se klidně zítra velice dobře chytit jiné – a je jich dost.
Využívejte celý web.
PředplatnéPsychoterapie se nejčastěji nabízí v podobě kognitivně‑behaviorální (KBT), což je v podstatě nácvik, jak chytře podběhnout rizikové situace a zvládnout úzkost, když se na nás sápe. KBT se moc nehrabe v minulosti, což ale někdy potřebné je – pak přichází v úvahu některá forma terapie dynamické či interpersonální.
Ze svépomocných metod je dobré nacvičit si autogenní trénink (tenhle návod vidím jako velice užitečný) a fígle, jak zvládnout blížící se ataku (několik způsobů bylo otištěno na těchto stránkách).
Zdravím vás i vašeho přítele a přeju rychlé zlepšení.
