Krásný den.
Rok jsem byla s přítelem, se kterým jsme se znali asi čtyři roky. Onen rok našeho vtahu byl úžasný, překvapivý svou intenzitou a souladem pro nás pro oba. Poté ale začala mizet komunikace z jeho strany, především díky rodinným problémům a zaměstnání v kombinaci s jeho studem o tom mluvit.
Rozešli jsme se, ale asi po dvou týdnech jsme se zase sešli. Vše vysvětlil, já to chápala, vypadalo to na světlé zítřky, jako by nás krize posílila. Leč ani tato harmonie netrvala dlouho. Po dalších třech měsících opět začala mizet komunikace. Dokud jsem netrvala na rozlousknutí situace, nic by neřešil.
Řekl mi, že se se mnou chtěl asi rozejít, ale chtěl to nechat vyplynout. Smířena s rozchodem jsem si pobrečela a chtěla jít dál, ale asi po dvou týdnech začal s dotazy, zda už spolu opravdu nebudeme, jaké by bylo spolu bydlet a podobně, což jsem vůbec nepochopila.
Nyní je to asi rok, stále se však motáme jako v bludném kruhu. Jsem sama, nikoho si nedovedu vedle sebe ani představit a myslím, že to ostatní cítí. Což se mi na takto dlouhou dobu ještě nestalo, ale zjevně procházím nějakou proměnou.
On je také sám. Občas mě kontaktuje, že se chce vidět a stýská se mu, chtěl by to zase zkusit. Na smluvenou schůzku však nikdy nedorazí a měsíc třeba vůbec nekomunikuje. A pak se zase ozve.
Nerozumím tomu. Proč ty výkyvy – nejprve stesk a pak absolutní nekomunikace. Chtěla jsem po něm slyšet „definitivní konec“, abych mohla jít dál a nedávat si falešné naděje, ale nebyla příležitost. Přijde mi to celé škoda.
Děkuji.
Anna
Názor odborníka
Dobrý den, Anno,
zažila jste se svým expřítelem krásný a intenzivní roční vztah. I z těch pár slov, která tomuto období věnujete, je jasně cítit, že to bylo šťastné období vašeho života, na které ráda vzpomínáte.
Tento vztah pro vás asi musel být opravdu výjimečný, když vzpomínky na tuto dobu dokáží trumfnout trápení posledního roku. Přítomnost? Ta jakoby vůbec nebyla důležitá. I když se zabýváte (ex)přítelovým podivným jednáním v současnosti, je to s nevyslovenou otázkou na budoucnost – mám si dělat naděje?
Vzpomínáte na to, co bylo, a živíte v sobě naděje na něco, co by mohlo být. Myslíte na minulost a doufáte v budoucnost. Snad si říkáte, že když váš vztah mohl být tak úžasný, že by se to třeba mohlo podařit znovu a proto nedokážete žít přítomností a ignorujete skutečný stav věcí. Pravda, expřítel vám to nijak neusnadňuje, ale o něm to není.
Neznám pravý důvod jeho váhavosti. I když mě napadá řada možných vysvětlení, jsou to jen domněnky a jako takové vypovídají víc o mně, než o něm – proto si je nechám pro sebe. Ale i kdybych dokázal vidět vašemu (ex)příteli do hlavy, k ničemu by to nebylo.
Pokud se totiž potřebujete někam posunout, pak není vůbec podstatné, co si myslí, co prožívá, ani co chce váš expřítel. Skutečně zásadní je, co právě teď prožíváte vy? Co s vámi dělá jeho současné jednání a jak s touto skutečností naložíte? Jak naložíte s tím, že se znovu a znovu dostáváte do situace, kdy ve vás přítelovy nostalgické chvilky vzedmou vlnu nadějí, po které následuje zklamání? Jak naložíte se svým aktuálním pocitem nespokojenosti?
Při hledání odpovědí si ale rozhodně dejte pozor na jednu věc. Nenechte se chytit do pasti slůvka kdyby. Toto slovo je záludné a ne nadarmo se říká „kdyby chyby“. Mnoho lidí zůstává v nevyhovující životní situaci jen proto, že se upínají k představě, jaké by to bylo, kdyby. Jednou mi dokonce jedna klientka řekla: Kdyby ten můj nechlastal a v opilosti mě nebil, pak by to byl naprosto dokonalý manžel.
Život s vaším bývalým přítelem by asi byl úžasný, kdyby se k vám dokázal chovat jako v prvním roce vašeho vztahu, kdyby byl méně uzavřený, měl pořádek ve svých pocitech. Rozchod by byl snazší, kdyby vám váš bývalý přítel jasně řekl, že si nemáte dělat naděje. Potíž je v tom, že tak se věci nemají.
Co ale uděláte s tím, jak se věci skutečně mají, je jen na vás. Ať už se rozhodnete jednat jakkoliv, bude to dobře. Špatné je jen nerozhodnout se. Zkusíte‑li se soustředit na současný stav vašeho vztahu a své pocity z něj, rozhodnutí se vám budou dělat snáze.
Držím vám při tom palce.
Využívejte celý web.
PředplatnéMichal Mynář
Autor odpovědi Michal Mynář a Psychologie.cz zvou na celodenní workshop Dialog s tělem – ztraceno v překladu. Přijďte v sobotu 17. listopadu zažít sami sebe jinak. Naučíte se, jak používat své tělo jako most k pocitům a jejich významům. Více informací a registrace na Mindlab.cz…
